6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic

Zbyněk Hřivnáč z Heraltic na Štítině slibuje nenapomínat hradišťský klášter - 2. září 1437

8. listopadu 2011 v 18:55
Cituji:
Zbyněk Hřivnáč z Heraltic na Štítině slibuje nenapomínat hradišťský klášter pro škody, jež utrpěl, když spěchal klášteru v nebezpečí na pomoc.

Hřivnáč z Hněvošic

10. srpna 2010 v 15:32


Staromoravští rodové
Josef Pilnáček
Cituji:Erb Hřivnáčových z Heraltic

Anna Herultovna manželka Čeňka Papáka

6. června 2010 v 16:53
Cituji:

Josef Pilnáček
Staromoravští rodové

Čieč z Kalů
706.
Čieč z Kalů (Kalnova) u Tišnova, ze Skaličky, u Tišnova, z Tvrdonic, u Břeclav, u Lipky (osady na Moravě, bylo příjmení starobylých vladyk, mezi jejichž nejstarší předky patří Mikeš Čieč z Kalů (též Kalnova., jenž uvádí se r. 1386 při Jestřebí a měl r. (1406) vlastního otcovského bratrance fratruelis, Filipa z Chlévského (znaku dvou ryb, viz Herald. II. 293). Mikeš Č. z K. držel zboží Újezd r. 1416 Skaličku a r. 1416 byl mrtev zanechávaje vdovu Annu (ze Skaličky), která dne 27. listopadu 1454 (AL. list) se svým synem Janem, řeč. Čieč a jeho ženou Annou z Uhřeč vzala v zástavu od Anny Herultovny, ženy Čeňka z Mošnova zboží v Tvrdonicích.

Hřivnáčové z Hněvošic rok 1288 - první zmínka o rodu Hřivnáčových z Hněvošic a Herultic

19. dubna 2009 v 12:02
Z historie obce Hněvošice v okrese Opava
Cituji:

Hřivnáčové z Hněvošic rok 1288

Archeologické nálezy dokazují již pravěké osídlení katastru obce; významnou archeologickou lokalitou je Hněvošický háj, kde je patrno 5 sypaných mohyl, pocházejících původně z doby bronzové, do nichž byly později vloženy hroby slovanské z období Velkomoravské říše.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288, kdy byli majiteli Hněvošic bratři Trutvín a Vítek. Původně zde byl dvůr s později postavenou tvrzí.

V držení původně samostatného statku se postupně vystřídala řada majitelů - roku 1377 Zbyněk Hřivnáč, po něm Jan a Václav Kyjovci z Lukavce, Matyáš Bystřický ze Studnic, Jan Kravařský a Mikuláš Tvorkovský z Kravař a Dvořiska.

Zbyněk a Václav Hřivnáčovi z Heraltic v Ostravě Zábřehu

13. dubna 2009 v 17:05

- - STŘEDOVĚKÁ A RANNĚ NOVOVĚKÁ HISTORIE ZÁBŘEHU NAD ODROU (OSTRAVY-ZÁBŘEHU) V DATECH - -

Jan "Čenis"Galeta
Jiří Kolbaba
Citace:
.
.
.

1466-Jan ze Zábřehu přijal léno na dvůr, mlýn a několik poddaných.
1466-zbývající části vsi Zábřehu udělil olomoucký biskup Taso lénem Zbyňku a Václavovi Hřivnáčům, bratřím z Heraltic.
1476-léno polovice vsi Zábřehu držené Janem ze Zábřeha převzal Mikuláš z Mělníka.
1476-léno na čtyři podsedky v Zábřehu přijal Jan ze Šenova.
1479-Mikuláš z Mělníka se léna polovice vsi Zábřehu s dvorem, mlýnem a s rybníky vzdal a toto léna přijal Mikuláš Pelka z Hotčovic.
1480-Václav Hřivnáč se vzdal léna polovice vsi Zábřehu, na kterou místo něj převzal léno Mikuláš Pelka z Hotčovic, někdy poté Zábřeh patřil Jindřichu Bzenci z Markvartovic.

Kostel sv. Václava v Ostravě - Václav Hřivnáč z Heraldic

13. dubna 2009 v 16:31
Masarykova univerzita v Brně
Filozofická fakulta
Seminář dějin umění
nástěnná malba
"Zákon a milost"? v kostele sv. Václava v Moravské Ostravě
Bakalářská diplomová práce

Jana Přidalová
Vedoucí práce Doc.PhDr.. Milena Bartlová, CSc.
Brno 200ž
Citace:


[3] Řeka Ostravice tvořila v 16. století hranici mezi Moravou a Slezskem, oddělovala tedy
Moravskou Ostravu od říše polské. Moravská Ostrava patřila panství hukvaldskému, roku 1267 ji
koupil olomoucký biskup Bruno. V 16. století náležela Moravská Ostrava stále panství
hukvaldskému. Z roku 1539 pochází první písemná zmínka o moravskoostravské radnici. Polská
Ostrava (dnes nazývána Slezská Ostrava) náležela od počátku knížatům těšínským (těšínský kníže
Přemysl II. jej roku 1476 prodal Václavu Hřivnáčovi z Heraldic); roku 1508 prodali
Slezskoostravské panství Hřivnáči z Heraltic zemskému hejtmanu těšínského knížectví Janu
Sedlnickému z Choltic.


[4] Jan O. Eliáš, Kostel sv. Václava -- nejstarší dochovaná stavební památka v Ostravě, in:
Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, 7, Ostrava 1974, s. 106.

[5] Podle restaurátorské zprávy Romany Balcarové z jara roku 1998 přetrvávaly tyto domněnky
již podle restaurátorů Tomka, Čobana a Stejskala, jejichž zpráva z roku 1982 je však nyní
ztracena. Archiv památkového ústavu v Ostravě, restaurátorská zpráva Romany Balcarové z r.
1998 (fresky v kostele sv. Václava v Ostravě), sign. R-D 433.

[6] Tato informace je uvedena v Zápisech památkového ústavu v Ostravě, adresováno Státnímu
ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze, 6. 12. 1963.

Kateřina Šťastná z Heroltic

26. března 2009 v 17:43
Citace:
Tomáš Baletka
Páni z Kravař
Z Moravy až na konec světa
ŠLECHTICKÉ RODY ČECH, MORAVY A SLEZSKA

Kateřina Šťastná z Heroltic zajala služebníka Petra I z Kravař a Plumlova a držela jej ve vězení, zřejmě několik let. Půhon, který Petr na Kateřinu vznesl 15. prosince 1408, byl vyřešen mimosoudní dohodou a tudíž pro zajatého nešťastníka zřejmě šťastně. 103

103 - LCS I, s. 302 č. 817

Zbyněk Hřivnáč z HNĚVOŠIC

26. března 2009 v 15:41
Citace:
Tomáš Baletka
Paní z Kravař
Z Moravy až na konec světa
ŠLECHTICKÉ RODY ČECH, MORAVY a SLEZSKA


Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic - před rokem 1406 mu Lacek z Kravař prodal vsi Boňov a Vyškovice. Byl nejspíše švagrem Bočka z Labuť. 60

60 - ZDO VII, 78, 79
--------------------------------------
(Boňov nebo Beňov?)

Anna z Heroltic

23. března 2009 v 18:21
Citace:
Páni z Kravař
Z Moravy až na konec světa Tomáš Baletka
ŠLECHTICKÉ RODY ČECH MORAVY A SLEZSKA

Také příjmy bíloveckého panství se o něco málo ztenčily. V srpnu 1371 prodal pan Drslav I z Kravař
za přítomnosti svých bratrů Beneše a Lacka měšťanům svého města Bílovce dvůr (curiam bofleins) u Slatiny o 22 starých měřicích a s jedlovým lesíkem za 10 hřiven grošů.
Kromě toho bylo panství načas zmenšeno o Starou Ves a Oslův mlýn, neboť 7. června 1378 tento majetek koupil za tři hřivny grošů komorník opavské cúdy Mikuláš z Lubojat spolu se svou ženou Annou z Heroltic, ale pouze do dvou životů. Kdy se stará Ves znovu k panství vrátila, nemůžeme přesně říci.94

94 - CDM XV, č. 188

Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic

19. března 2009 v 14:13
Citace:
Tomáš Baletka
Páni z Kravař
Z Moravy až na konec světa
ŠLECHTICKÉ RODY ČECH, MORAVY A SLEZSKA


Lacek z Kravař prodal Zbyňkovi Hřivnáčovi z Hněvošic Beňov a Býškovice. Deskové vklady - zasedání v Olomouci 9. ledna 1406, Brno 22. ledna 1406

Jiné provedení erbu rodu Hřivnáč z Heraltic

18. března 2009 v 19:42
Citace:
Lukáš Bivoj Kovář

Bivojova heraldika





Hřivnáč z Heraltic

Polcený štít.
V klenotu jelení parohy, každý se 6 výběžky.

Výňatek z rodokmenu Zajíců z Valdeka - Hřivnáčové z Heraltic MAGDALENA PETR

15. března 2009 v 14:16
Cituji:


MAGDALENA PETR
ANNA
z Hněvošic a 1421
z Heraltic 1446 - +
Velké př.1460
KATEŘINA 1437 - 1466 Heraltice JAN N. dcera
Rozumice,
Želátovice, 1429 - + př.1460 + před Želátovice,
Bošovice, 1437 Beňov
m. Zbyněk Rozumice,Beňov,
z Moravan a z Dolní Olešná Želátovice plat v m.Čeněk Papák
Landštejna Beňově z Mošnova
m. Jan Zajíc
z Valdeka 1436 - +
př.1454
1436 - +
1460/61

Magddaléna z Heraltic se provdala za Jana Zajíce z Valdeka a z Bošovic

15. února 2009 v 13:23
Zajícové z Valdeka na Moravě
Petr Zajíc
Valašské Meziříčí 2007

Citace:


Zajícové z Valdeka byli jednou z větví mohutného rozrodu Buziců, k němuž náležely rody Lvů z Rožmitálu, pánů ze Šelmberka a Zajíců z Hazmburka (ti byli vlastně vedlejší větví Zajíců z Valdeka) a mnoho dalších méně zámožných a známých rodů

Jan Zajíc z Valdeka a z Bošovic


Do společnosti se Janovi pomohly zařadit sňatky. Poprvé se oženil s Eliškou z Fulštejna - před rokem 1437, neboť tehdy byla již delší dobu mrtva.

Druhý sňatek s Magdalénou s Heraltic či Hněvošic - (to byla sestra Anny z Herultic, manželkyČeňka Papáka z Mošnova) uzavřel také před rokem 1437, neboť když mu byly toho roku vloženy Bošovice do zemských desk, pojistil ji na nich také hned na věno ve výši 500 kop grošů.

Magdaléna pocházela ze zámožné rytířské rodiny z opavska. Její otec Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic byl nejprve purkrabím na hradě Vikštejně, později však získal do zástavy hrad Velké Heraltice. Zakoupil se také na Moravě, kde v roce 1406 získal vsi Beňov a Běškovice (zanikla) u Přerova. Na Beňově také pojistil věno 350 hř. gr. své manželce Anně z Labutě. Anna byla sestrou Bočka z Labutě, pána na nedalekých Želatovicích a Podolí, které po něm později zdědila.
Zbyněk měl s Annou vedle Magdalény další děti a pak skrze švagry a švagrové byl Jan Zajíc spřízněn s mnoha význačnými šlechtici.

Švagr Zbyněk Hřivnáč ze Štítiny jej vedle dalších příbuzných ustanovil roku 1443 za poručníka svých dětí pro případ smrti.

Za jiného švagra Čeňka Papáka z Mošnova a jeho syna Jana ručil Mikuláši z Moravan a z Kurovic na 2.000 kop grošů, a když tito neplatili, byl o to pohnán.

S dalším manželčiným příbuzným Janem Svojšem ze Zahrádky a z Napajedel měl Jan zase roku 1460 spory o ves Rozumice a dvůr v Držkovicích v krnovském knížetství, dedictví po jeho švagrovi Janu Hřivnáčovi z Hněvošic.
Spor, který se dostal i před moravský zemský soud, rozřešil nakonec krnovský kníže Jan, když prohlásil statek za odúmrť a udělil jej Janu Svojšovi.

Velice dobře musel vycházet se svou tchýni Annou z Labutě, která jej a Magdálenu zjevně upřednostňovala před ostatními dětmi. v roce 1437 postoupila Janovi věno 200 kop gr. a z něho plynoucí roční plat 20 kop. gr. zděděné po své další dceři.
Jan Zajíc z Valdeka zemřel v polovině roku 1461. Nezanechal žádné potomky, a tak se dědicem jeho statku stal Vilém Zajíce v Čechách. Ujmout se bošovického zboží ovšem nemohl, neboť jej z titulu věnné zástavy ve výši 500 kop gr. držela vdova po Janovi, Magdaléna z Heraltic. Biskupská léna vilém zřejmě ponechal své neteři Elišce z Valdeka a jejímu muži Mládencovi z Miličína.

Magdaléna z Heraltic, žila na Bošovicích jako vdova a zástavní držitelka ještě mnoho let. Dokázala v posledních letech zvětšovat svůj majetek. Zemřela před rokem 1476.

Zbyněk Hřivnáč z Heraltic dostal do užívání premonstrátský klášter Oldřišov

14. února 2009 v 17:53

Zbyněk Hřivnáč z Heraltic

Vévoda Přemek Opavský
Ve službách posledních Lucemburků
Olomouc - Opava 2005

Martin Čapský
Citace:

V roce 1433, po smrti vévody Přemka Opavského:

opat premonstrátského kláštera v Oldřišově předal tento klášter Zbyňkovi Hřivnáčovi z Herultic a Štítiny do doživotního užívání - výslovně jako náhradu za pomoc poskytnutou klášteru v době husitského ohrožení. Opat byl příbuzným Zbyňka Hřivnáče z Heraltic na Štítině.

Srovn.SÚA Praha, fond. archivy zrušených klášterů, Leitomischel, inv. č. 2362. K ochraně (formou "opravy") klášterního zboží v době husitské a pohusitské době se nejnověji vrátil Tomáš Borovský,
Jagellonští králové, královská komora a kláštery na Moravě. Snahy Jagellonců o zastavení rozkladu duchovní části panovnické komory.

Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic purkrabím vikštejnským

14. února 2009 v 17:33

Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic purkrabím vikštejnským

Vévoda Přemek Opavský
Ve službách posledních Lucemburků
1366 - 1433
Olomouc - Opava 2005

Martin Čapský

P. Kouřil
D. Prix a M WiHOP
Hrady

Citace

V roce 1411 Zbyněk Hřivnáč purkrabím vikštejnským (Hrad Vikštejn).
Doloženo před moravským zemským soudem Libricitationum et sententiarum seu

Knihy průhonné a nálezové
T. I/2., ed. Vincentius
BRANDL Brunae 1872, str 374

Anna z rodu Hřivnáč z Hněvošic a Herultic a Čeněk Papák von Moschenaw

14. února 2009 v 10:50
Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic, provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna.Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě, sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče, jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a třetí nezmámého příjmení, v roce 1437 již mrtvou. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439 Komorov a byl ženatý s Kateřinou Tvorkovskou z Kravař. Z dalších potomků známe Annu z Herultic a Hněvošic, která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova (von Moschenaw) - 1454 27./XI. Anna měla v držení dvůr v Tvrdonicích. Potomci Zbyňka Hřivnáče z Hněvošic drželi Polskou Ostravu (viz Siebmacher Adel.Oest. Schles. 147), kde 28. června 1504 seděl Jan Hřivnáč z Heraltic (archiv města Olomouc -pečeť. Hřivnáčové byli od roku 1466 majiteli zámku Zábřeh Ostrava.V roce 1476 koupil Václav Hřivnáč z Herultic za 1.440 uherských zlatých od těšínského knížete Přemysla II, celé slezskoostravské panství včetně Slezskoostravského hradu (LT 1-3, č.380). Václav Hřivnáč se tu uvádí společně s manželkou Machnou Puchalovou z Blatnice, příbuznou známého polského husity Dobeslava Puchaly. V roce 1508 se tu uvádí ještě jejich dcera Anna, provdána za Jana Fulštéjna.
Rodový erb tvoří polcený štít, každá polovina je jinak zbarvena. V klenotu jsou jelení parohy, každý se šesti výběžky

Anna z Herultic a Čeněk Papák

13. února 2009 v 20:59
Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic, provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna.Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě, sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče, jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a dceru Annu z Herultic, která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova (von Moschenaw) - 1454 27./XI. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439 Komorov a byl ženatý s Kateřinou Tvorkovskou z Kravař. Jeho potomstvo drželo Polskou Ostravu (viz Siebmacher Adel.Oest. Schles. 147), kde 28. června 1504 seděl Jan Hřivnáč z Heraltic (archiv města Olomouc -pečeť. Hřivnáčové byli od roku 1466 majiteli zámku Zábřeh Ostrava.V roce 1476 koupil Václav Hřivnáč z Herultic za 1.440 uherských zlatých od těšínského knížete Přemysla II, celé slezskoostravské panství včetně Slezskoostravského hradu (LT 1-3, č.380). Václav Hřivnáč se tu uvádí společně s manželkou Machnou Puchalovou z Blatnice, příbuznou známého polského husity Dobeslava Puchaly. V roce 1508 se tu uvádí ještě jejich dcera Anna, provdána za Jana Fulštéjna.

Rodový erb tvoří polcený štít, kždá polovina je jinak zbarvena.
V klenotu jsou jelení parohy, každý se šesti výběžky.

Bibliografie:
Josef Pilnáček
Dr. Adolf Turek
Slezský hrad
Zábřeh Ostrava Hrad

Václav Hřivnáč z Heraltic na slezském hradě v Ostravě

10. února 2009 v 18:13
Obě Ostravy tehdy náležely na krátkou dobu stejnému majiteli. Písemně je Čapek doložen na hradě k 10. prosinci 1446. Orlovskému benediktinskému opatství odňal Čapek faru a kostel ve Slezské Ostravě, kam dosadil za faráře svého písaře Augustina (připomíná se roku 1444), který byl zřejmě knězem pod obojí. Hrad Polská Ostrava však tehdy ještě nominálně náležel pánům z Tvorkova, a je možné, že Čapek jej obsadil násilím a svůj zisk si pojistil až po 12. září 1440 dadatečným zakoupením panství, patrně od Jana z Tvorkova. Po smrti Jana Čapka ze Sán získal hrad s příslušným dominiem jeho zeť Jan Talafús z Ostrova. Ještě v letech 1452 - 1453 se na Slezské Ostravě uvádí vdova po Čapkovi - Hedvika z Petřvaldu. Listinou z 24. dubna 1453 zastavil Jan Talafús tvrz a panství Polskou Ostravu na dva roky za 1000 zlatých uherských Janu Tršickému z Doloplaz. Tršický měl za manželku Markétu z Barchova, zemřel asi roku 1460. Posledně jmenovaný odevzdal před svou smrtí celé slezskoostravské panství, včetně hradu, těšínskému knížeti Přemyslu II., který je roku 1476 prodal Václavovi Hřivnáčovi z Heraltic za 1 440 uherských zlatých. 20. července 1476 prodal Přemysl II. Těšínský hrad Polskou Ostravu s příslušenstvím Václavu Hřivnáčovi z Heraltic, synovci Ondřeje z Tvorkova (LT I -3, č. 380). Václav Hřivnáč se tu uvádí společně se svou manželkou Machnou Puchalovou z Blatnice, příbuznou známého polského husity Dobeslava Puchaly, který působil v husitské posádce na Odrách. Ještě roku 1508 se tu uvádí dcera Václava Hřivnáče Anna, provdaná za Jana z Fulštejna

Václav Hřivnáč z Heraltic

8. února 2009 v 17:21
Pan František Krygel napsal:

BARTOVICE

Citace:



"Stručný výtah z pamětní knihy, kde jsou obsaženy události od vzniku obce až do 2.5.1945 (den osvobození).

Pamětní knihu napsal úředník ve výslužbě
KRYGEL František.




První zmínka o vsi, tehda Bertoltovice, je v seznamu obcí, sepsaném v létech 1302 až 1315 na rozkaz vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna.


Obec byla založena na sklonku 13 století. První obyvatelé, kteří se usadili na území nynější obce Bartovice, přišli patrně z vesnic, které vznikly dříve v okolí hradu Ostravy. Byli to Slezané z národní větve Holasiců, náležející ke kmeni českému. Z původního názvu obce možno předpokládat, že jejím zakladatelem byl Berthold, odtud pojmenování Bertoltovice, později Bartultovice nyní zkráceně Bartovice.


Pověst hovoří, že na bartovickém kopci poblíž místa kde je dům sester Bolouskových, stál kdysi v dávných dobách dřevěný zámek. Ve staré obecní mapě z dob svobodných pánu Skrbenských je zakreslena na tomto místě studna.


Těšínský kníže Bolek I (1408-1433) prodal r.1411 Bartovice Ondřeji z Tvorkova, držiteli panství bohuminského a polskoostravského. A s tímto panstvím se Bartovice dostaly v roce 1440 do vlastnictví Václava Hřivnáče z Heraltic, až do r.1508, kdy toto panství koupil Jan Sedlnický z


Choltic. Kolem r.1620 koupil Bartovice, Radvanice a Lipinu Jan starší Skrbenský z Hřiště."

Erb Hřivnáčů z Herultic

7. února 2009 v 22:09
Erb Hřivnáčů z Herultic
 
 

Reklama