Leden 2010

Jan Papák z Úvalu

1. ledna 2010 v 18:23 2. Papák z Úvalu

Wikipedie


Cituji:

Středověk

Vzhledem k pravidelnému uspořádání staré zástavby obce a k dochovaným písemným zmínkám je možné datovat založení Úval nejdále do poloviny 13. století. Úvaly vznikly u brodu přes říčku Výmolu podél důležité obchodní stezky, později nazývané Trstenická stezka. Do období po roce 1300 je datována první zmínka o Úvalech ve formulářových listech v kontextu obchodů pražských měšťanů. Další zmínky od poloviny 14. století jsou známy z Konfirmačních knih Pražského arcibiskupství, kde se dozvídáme, že v Úvalech stál filiální kostel pod farou v Horkách. Můžeme dále předpokládat, že v druhé polovině 14. století koupili Úvaly Olbramovicové sídlící v nedalekém Škvorci, nechali povýšit ves na městys a v blízkosti založili poplužní dvůr Hostín. Avšak je předmětem úvah, zda nebyl Hostín původním sídlem pánů z Pardubic a dále není jista funkce hrádku u Úval, po kterém dnes zůstaly jen zářezy v terénu.
V 15. století se již písemné zmínky množí. V roce 1413 se píše Jan Papák z Úvalu, snad krátkodobý majitel, jelikož se v Úvalech nevyskytovala tvrz. Z roku 1415 máme první zmínku o Úvalech jako o městečku s rychtářem Ottlinem řečeným Hublerem "Ottlinus dictus Hubler iudex opidi in Uwal". Roku 1426 prodává polovici městečka Úval Alžběta, vdova po Ohnišťkovi ze Škvorce, Bervíkovi z Malešic. Blíže můžeme Úvaly charakterizovat až ze zprávy z roku 1462, kdy prodává Mikuláš ze Škvorce svůj díl městečka Čeňkovi z Klinštejna. V Úvalech se nacházely kmetcí dvory (usedlosti poddaných), rybníky a dokonce i doly. Obyvatelé měli robotní povinnosti. Roku 1473 odevzdává Margreta, vdova po Janu ze Stěžova a ze Škvorce, svou část městečka svým čtyřem synům. Před rokem 1489 postavil Jindřich ze Stěžova most přes Výmolu v místech brodu a zmíněného roku si nechal královským majestátem od Vladislava II. potvrdit právo vybírat mýto.

Papák v Týnci

1. ledna 2010 v 14:59 1. Papák z Mošnova

Týnec

Cituji:

Hlavní obrázek místa
Pohled na pahorek tvrze od jihozápadu
© Roman Řezáč 05/2005
ČR
Turistická mapa s místemturistická mapa
Letecká mapaletecká mapa
tvrz
terénní náznaky
volně přístupno
Česká Republika
Jihomoravský kraj
N 48° 46' 23.58"
E 17° 00' 37.86"
Uveřejněno: 8.5.2005
turistické
Zbytky tvrziště leží na pravém břehu Kyjovky, na jihovýchodním konci obce přímo naproti fotbalovému hřišti. V poslední době mělo a má tvrziště smůlu vlastně dvakrát. Poprvé tehdy, když došlo k regulaci toku řeky, která původně tekla na druhé straně tvrze a systémem kanálů zároveň napájela její příkopy a podruhé, když se stala místem pro hry dětí a navíc se stala dráhou pro místní motorkáře. Právě při zmíněné regulaci došlo k největšímu poškození. Na severozápadě bylo téměř zlikvidováno předhradí, nenávratně zničena byla východní část příkopů, kde dnes teče Kyjovka a ušetřen nezůstal ani centrální pahorek, zkrácený asi o 4m.
V současné době je tvrziště porostlé vzrostlými stromy a keři, přesto je centrální pahorek asi 4m vysoký s osami přibližně 26 x 30m výrazný. Okružní příkop je kromě východní zničené strany dobře patrný, val před ním je však porušený a dobře vidět je snad už jen na jihu a částečně na západě. V době své existence však tvrz přinejmenším na severu chránily příkopy dva, dnes však po tom druhém není ani památky.
Při nedávném archeologickém výzkumu byl potvrzený život na tvrzi ve 13.století, nebyly však nalezeny žádné zděné konstrukce. Sídlo však bylo významné, často zmiňovano jako hrad a je předpoklad, že mělo alespoň částečně kamennou podobu. To že při výzkumech nebylo zdivo objeveno se vysvětluje tím, že díky nedostatku stavebního materiálu v okolí a snadné přístupnosti byl kámen vytěžený až do základů a druhotně použitý na stavby v okolí.
Roman Řezáč, 8.5. 2005



historické
Týnec je poprvé zmíněn v roce 1244 v souvislosti s Markvartem, v letech 1270-71 se po něm píše Sumrak. V roce 1290 se uvádí Petr Uher z Týnce a roku 1368 ho drží Pavel z Holštejna. Po té se majitelé často střídají, až do roku 1426, kdy Albrecht přenechal Týnec svému stoupenci Čeňkovi Papákovi z Mošnova. Jeho synové však stáli proti králi Jiřímu, ten jim proto majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Jan z Mošnova se však sídla znovu díky přízni s Matyášem Korvínem zmocnil, bylo však přitom pobořeno a provizorně opraveno. V roce 1472 je však prodává Liechtenštejnům a od té doby se už neuvádí, až roku 1528 jako místo pusté.
Roman Řezáč, 8.5. 2005

Čeněk Papák - zámek Uherský Ostroh

1. ledna 2010 v 12:42 1. Papák z Mošnova
Historie zámku Uherský Ostroh
Martin Zvonek

Cituji:


Proto
Starý obraz města Ostrohu - kolem roku 1720
Ostroh opět několikrát obléhal král Zikmund (např. v roce 1421). Na jaře 1422 se Uhři pokoušeli o dobytí Ostrohu, ale marně. 17. března 1424 udělil Zikmund rakouskému vévodovi Albrechtovi plnou moc, aby město a hrad Ostroh odňal Haškovi z Valdštejna jakýmkoliv způsobem. I když
Hašek z Valdštejna v roce 1425 přešel na stranu Zikmundovu, Ostroh se nevzdal a zůstávala v něm posádka husitského hejtmana
Fridricha, knížete ruského, který však posléze přešel ke králi Zikmundovi rovněž, a za svou zradu dostal ještě od krále v roce 1428 zástavou hrad a město Veselí. Kníže Fridrich navíc trápil Ostrožské velkými robotami. Tito se obrátili s prosbou na krále Zikmunda, který 10. srpna 1435 vzhledem k velkým válečným škodám, které město utrpělo, potvrdil městská privilegia: udělil mu právo odúmrti a také právo vaření piva. V důsledku toho kníže Fridrich 15. srpna 1435 svolil k osvobození Ostrožských od nespravedlivých robot. Listinou z téhož roku udělil Zikmund Ostrohu městské právo bzenecké a brněnské. V druhé čtvrtině 15. století byl hrad rozšířen a zpevněn, přičemž bylo použito kvádrových kamenů z pobořených kostelů v Polešovicích a Boršicích. Další zprávy o zástavních držitelích města si odporují. Markrabě Albrecht zastavil hrad Stanice Mikuláši Truchsesovi, jemuž v roce 1455 král Ladislav zápis obnovil, ale v roce 1446 Čeněk Papák z Mošnova jako zástavní držitel města potvrdil listinu z roku 1435. V roce 1447 a 1448 se připomínají Arkleb a Ctibor bratři z Kunovic a Ostrohu. Král Ladislav Pohrobek udělil Ostroh v roce 1458 (někdy uváděn rok 1453) hrad husitskému válečníkovi Janu Jiskrovi z Brandýsa, avšak v témže roce jej předal v hodnotě 3000 zl. uherských Janu Jičínskému z Cimburka. Po jeho smrti v roce 1464 se uvázal v držbu Jan z Landštejna a rok poté Petr Haugvic z Biskupic. V roce 1484 držel Ostroh Jan Zelený ze Šanova, stoupenec krále Matyáše, a před rokem 1490 koupil panství Mikuláš Lužický z Čečvic. Ve druhé polovině 15. století byl vně severovýchodní hradby postaven nový palác. Ostroh jako středisko panství se stal i centrem trhů a střediskem řemesel.

Čeněk Papák - klášter Cisterciáků Velehrad

1. ledna 2010 v 12:08 1. Papák z Mošnova
Cituji:

M. Švábenský, E 7 Cisterciáci Velehrad, inventář, Brno 1954.
1446 VIII 31MZA Brno (http://www.mza.cz) www.mom-ca.uni-koeln.de MZA Brno - E07 1446 VIII 31
Čeněk z Mošnova a z Hodonína a jeho synové Jan, Jiřík a Heralt, řeč. Papák z Mošnova, slibují dodržet smlouvu s velehradským klášterem, kterou přijali zástavně od kláštera Novou Ves k doživotnímu držení za 1000 zl., jež půjčili klášteru.
31. srpen 1446 Uherské Hradiště