Z historie šlechtických rodů - Rytíři z Mošnova - Zdeněk Pokluda

6. listopadu 2009 v 13:08 |  1. Papák z Mošnova
Cituji:

V pohnutých dobách, plných převratů a změn, přichází ke slovu ráznost, rozhodnost, někdy i drsné způsoby. Kdo takto dovede jednat, může se rázem vyšvihnout k moci i majetku. V rušné době husitské se hodně bojovalo, na válečném poli si mnozí, dosud bezvýznamní, vydobyli postavení a také slušné jmění. Patřil k nim také Čeněk z Mošnova.

Psal se podle severomoravského Mošnova (u Ostravy) a náležel k drobné, nemajetné šlechtě. v době, kdy se schylovalo k husitskému revolučnímu výbuchu, projevil sympatie ke kritikům církve a připojil r. 1415 svou pečeť k listu, kterým naše šlechta protestovala proti upálení M. Jana Husa. Jeho sympatie ale nebyly asi příliš stálé, když šlo do tuhého a začalo se bojovat, stál Čeněk z Mošnova už r. 1420 na straně katolické, mezi přívrženci krále Zikmunda. Stál zde především jako voják, který na dlouhá léta nalezl ve válčení své pravé řemeslo.

Z kratičkých, utržkovitých zmínek probleskne zpráva, že r. 1426 bojoval Čeněk proti husitům u tvrze Týnec na Břeclavsku. Podrobnosti se nedovídáme, ale válčil zřejmě úspěšně, protože z pozdějších zpráv vyplývá, že týnecká tvrz nejenže se udržela pod katolickými korouhvemi, ale dovídáme se i to, že jejím držitelem se stal právě Čeněk z Mošnova. Stalo se tak jistě proto, že markraběcí pokladna zela prázdnotou a Čeněk tedy za své vojenské služby dostal místo peněz týnecké zboží do zástavní držby. Jako pán na Týnci vystupuje už r. 1434 a šlo o slušný majetek, k týnecké tvrzi náležela městečka Týnec, Lanžhot a vsi Tvrdonice, Kostice, Hrušky, Duhonice (později zanikly) a Mikulčice. Čeněk si mohl na své konto připsat první důležitý majetkový zisk.

Nezůstalo ale jen při něm, rytíř z Mošnova uměl využít poměrů a brzy získal do zástavy další královské hrady - r. 1436 byl pánem na Hodoníně a r. 1437 už také na Buchlově. To všechno dostal řádně majetkově potvrzeno až dodatečně, listinou markraběte Albrechta vydanou ve Vídni v srpnu 1437. Zástavní držba Týnce, Hodonína i Buchlova měla zůstat v Čeňkových rukou tak dlouho, dokud mu nebude vyplaceno 12 000 kop, suma v té době opravdu vysoká. Jak je vidět,, kdysi chudý rytíř dovedl za dlouhých válek dobře zpeněžit vojenské řemeslo, to, co nabyl, měl nyní markraběcí listinou dobře zajištěno.

Ani v tomto okamžiku se Čeňkův vzestup zatím nezastavil, zanedlouho ještě ovládl, opět jako zástavní držitel, hrad a panství Uherský Ostroh (1446-1447). Tehdy stál na vrcholu moci, ze čtyř hradů (Buchlov, Uherský Ostroh, Hodonín, Týnec) kontroloval rozsáhlé území podél toku Moravy, od severních svahů Chřibů až po Lanžhot na moravsko-rakousko-uherském trojmezí. Čeněk z Mošnova se obvykle tituloval podle Hodonína, který byl nepochybně jeho hlavním sídlem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bruce Bruce | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 1:36 | Reagovat

Díky za info, hledám informace, poněvadž co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.:-)

2 Lubomír Lubomír | E-mail | 6. ledna 2012 v 9:09 | Reagovat

Zdravím velmi poučný článek.Ale chtěl bych ještě vědět jak asi vypadal hrad Týnec.
Nemá prosím někdo vyobrazení?
Díky Luboš

3 ddebora ddebora | 7. ledna 2012 v 13:50 | Reagovat

Prozatím jsem nenašla, jak hrad Týnec vypadal. Děkuji Vám za zájem o články na blogu.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama