Listopad 2009

Z historie šlechtických rodů - Rytíři z Mošnova - Zdeněk Pokluda

6. listopadu 2009 v 13:08 1. Papák z Mošnova
Cituji:

V pohnutých dobách, plných převratů a změn, přichází ke slovu ráznost, rozhodnost, někdy i drsné způsoby. Kdo takto dovede jednat, může se rázem vyšvihnout k moci i majetku. V rušné době husitské se hodně bojovalo, na válečném poli si mnozí, dosud bezvýznamní, vydobyli postavení a také slušné jmění. Patřil k nim také Čeněk z Mošnova.

Psal se podle severomoravského Mošnova (u Ostravy) a náležel k drobné, nemajetné šlechtě. v době, kdy se schylovalo k husitskému revolučnímu výbuchu, projevil sympatie ke kritikům církve a připojil r. 1415 svou pečeť k listu, kterým naše šlechta protestovala proti upálení M. Jana Husa. Jeho sympatie ale nebyly asi příliš stálé, když šlo do tuhého a začalo se bojovat, stál Čeněk z Mošnova už r. 1420 na straně katolické, mezi přívrženci krále Zikmunda. Stál zde především jako voják, který na dlouhá léta nalezl ve válčení své pravé řemeslo.

Z kratičkých, utržkovitých zmínek probleskne zpráva, že r. 1426 bojoval Čeněk proti husitům u tvrze Týnec na Břeclavsku. Podrobnosti se nedovídáme, ale válčil zřejmě úspěšně, protože z pozdějších zpráv vyplývá, že týnecká tvrz nejenže se udržela pod katolickými korouhvemi, ale dovídáme se i to, že jejím držitelem se stal právě Čeněk z Mošnova. Stalo se tak jistě proto, že markraběcí pokladna zela prázdnotou a Čeněk tedy za své vojenské služby dostal místo peněz týnecké zboží do zástavní držby. Jako pán na Týnci vystupuje už r. 1434 a šlo o slušný majetek, k týnecké tvrzi náležela městečka Týnec, Lanžhot a vsi Tvrdonice, Kostice, Hrušky, Duhonice (později zanikly) a Mikulčice. Čeněk si mohl na své konto připsat první důležitý majetkový zisk.

Nezůstalo ale jen při něm, rytíř z Mošnova uměl využít poměrů a brzy získal do zástavy další královské hrady - r. 1436 byl pánem na Hodoníně a r. 1437 už také na Buchlově. To všechno dostal řádně majetkově potvrzeno až dodatečně, listinou markraběte Albrechta vydanou ve Vídni v srpnu 1437. Zástavní držba Týnce, Hodonína i Buchlova měla zůstat v Čeňkových rukou tak dlouho, dokud mu nebude vyplaceno 12 000 kop, suma v té době opravdu vysoká. Jak je vidět,, kdysi chudý rytíř dovedl za dlouhých válek dobře zpeněžit vojenské řemeslo, to, co nabyl, měl nyní markraběcí listinou dobře zajištěno.

Ani v tomto okamžiku se Čeňkův vzestup zatím nezastavil, zanedlouho ještě ovládl, opět jako zástavní držitel, hrad a panství Uherský Ostroh (1446-1447). Tehdy stál na vrcholu moci, ze čtyř hradů (Buchlov, Uherský Ostroh, Hodonín, Týnec) kontroloval rozsáhlé území podél toku Moravy, od severních svahů Chřibů až po Lanžhot na moravsko-rakousko-uherském trojmezí. Čeněk z Mošnova se obvykle tituloval podle Hodonína, který byl nepochybně jeho hlavním sídlem.