Švamberkové - rozkrýt případnou rodovou vazbu Bočka, Mikuláše, Anny z Labutě a Šemíka z Újezda s rodem Švamberků, kteří mají ve znaku labuť

17. dubna 2009 v 19:17 |  10. Švamberkové
Nemám prokázatelně zjištěno, že rod pánů z Labut, ze kterého pochází naše babička Anna z Labuť, sestra Bočka z Labuť, jehož pečeť z Helfštýna z roku 1406 známe a je v tomto blogu vyobrazena, je součástí rodu pánů ze Švamberka.
Někteří členové rodu ze Švamberka se dostali i na Moravu. Bylo by dobré najít erb pánů .z Labuť na Moravě - tedy erb rodu Bočka z Labuť. Pokud někdo víte, jestli rod Bočka z Labuť z Helfštýna r. 1406 a Šemíka z Labuť a Újezda je součástí roudu Švamberků, napište mi prosím.

Citace:

Encyklopedie > Region Český Krumlov > Historie regionu Český Krumlov > Šlechtické rody v regionu Český Krumlov

Švamberkové

Zámek Český Krumlov, Znaková chodba, znak pánů ze Švamberka, foto: Lubor MrázekŠvamberkové patřili mezi staré české rody s původem v západních Čechách na rodovém sídelním hradu Krasíkov. Počátky švamberského rodu lze vysledovat již v první polovině 13. století. Pojmenování přijali v duchu rytířské módy poněmčením erbovního znamení labutě (Schwann) ve svém znaku. Do jižních Čech postupně pronikali během 15. a 16. století, kdy získali panství Zvíkov, Milevsko, Orlík a Bechyni. Největšího mocenského vlivu však dosáhli jako dědicové rožmberského majetku.
Většina rozsáhlého rožmberského panství měla, alespoň podle smlouvy z roku 1484 o vzájemném dědictví mezi Rožmberky a Švamberky, v případě vymření jednoho z rodů, přejít po smrti Petra Voka z Rožmberka právě na spřízněný rod Švamberků, jelikož členové obou rodů často vstupovali do manželských svazků. Na konci 16. století, kdy bylo jasné, že manželství Petra Voka a Kateřiny z Ludanic zůstane již bez potomka, zveřejnil Jan Jiří ze Švamberka své oprávněné nároky na rožmberské dědictví a prosazoval uznání vzájemné rodové dohody. Především však vznášel protesty proti odkazům a prodejům některých rožmberských panství a vztahy mezi oběma rody kalily žaloby, soudní jednání a spory o platnosti převodů majetku. Již roku 1597 postoupil Petr Vok svému synovci Janu Zrinskému ze Serynu, synovi hraběte Mikuláše Zrinského a sestry Evy rozené z Rožmberka, panství a hrad Rožmberk a po své smrti také Třeboň a Vyšší Brod, což vyvolalo řadu protestů na straně pánů ze Švamberka. Vzájemné spory zesílily zejména po prodeji českokrumlovského panství císaři Rudolfu II. roku 1601. Dědické spory ukončila až závěť Petra Voka z Rožmberka sepsaná roku 1610 na Třeboni, kde bylo potvrzeno postoupení Rožmberka Janovi Zrinskému ze Serynu s výhradou, že kdyby zemřel má panství připadnout Janu Jiřímu ze Švamberka.
Spojením švamberského a rožmberského dědictví tak patřil švamberský rod mezi nejmajetnější české šlechtické rody, neboť po smrti Petra Voka z Rožmberka roku 1611 a neočekávaném umrtí Jana Zrinského ze Serynu v roce 1612 získali panství Rožmberk, Nové Hrady, Libějovice, Borovany a Třeboň s rezidenčním zámeckým sídlem.
Znak rodu ŠvamberkůPo smrti Jana Jiřího ze Švamberka roku 1617 převzal správu nad rodovým majetkem jeho syn Petr. Ten se výrazně prosadil také jako vůdčí osobnost české stavovské opozice proti císaři Ferdinandu II. I když Petr ze Švamberka zemřel v roce 1620, byl majetek rodu konfiskován a panství Rožmberk a Nové Hrady získal Karel Bonaventura Buquoy, generál císařských vojsk.
Popis znaku:
Ústřední figurou znaku rodu Švamberků je bílá labuť (Schwann) se zlatým zobákem (pyskem) na červeném poli. Po získání rožmberského dedictví na počátku 17. století polepšili znak o motiv rožmberského erbu v pravé části půleného znaku.
(mj)



Citace:

Páni z Švamberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Páni ze Švamberka byl starý český rod s erbem bílé labutě v červeném poli, popř. labuť se zlatýma nohama a zlatým zobákem na zeleném trojvrší, pocházející ze západních Čech. Prvním genealogicky doloženým předkem tohoto panského rodu je Ratmír ze Skviřína o němž je nejstarší zmínka z r. 1223, kdy je uveden ve svědečné řadě v listině biskupa Peregrina. Predikát používal podle obce nedaleko Boru a podle hradu Boru a ze Švamberka se začali psát až jeho potomci. Od 13. století patřili Švamberkové k významným západočeským rodům a od druhé poloviny 14. století patřili mezi přední představitele českého panstva.

Majetek po Rožmbercích
Listinou z roku 1484, která byla dohodou o vzájemném nástupnictví v případě vymření jednoho z dvou dohodu uzavírajících rodů, získali Švamberkové po smrti Petra Voka rožmberský majetek. Na chvíli se tak stali jedním z nejbohatších rodů v českém království. Jan Jiří ze Švamberka začal v důsledku tohoto velkolepého dědictví užívat nový erb - polcený složený ze švamberské stříbrné labutě v červeném poli a rožmberské stříbrné růže ve stříbrném poli. Švamberkové se zúčastnili stavovského povstání a díky tomu došlo ke konfiskaci jejich majetků, byli donuceni k emigraci a roce 1664 v osobě Adama ze Švamberka následovali Rožmberky ve vymření rodu. V roce 1665 se díky sňatkové politice s dědičkami stal švamberský erb součástí erbu Paarů.

Významní Švamberkové



Citace:
ŠVAMBERKOVÉ

šlechtický rod
Český panský rod původem ze západních Čech, první zmínky o něm pocházejí z 20. let 13. století. Svým významem a majetkem se Švamberkové rovnali např. Rožmberkům, od 13. století vlastnili mj. Krasíkov, Bor, Přimdu, Zvíkov, Orlík, Kašperk, Bečov nad Teplou, panství klášterů Milevsko, Kladruby, Nepomuk, dále např. Kestřany, část Bechyně, po vymření Rožmberků zdědili Nové Hrady, Rožmberk, Třeboň, Borovany či Libějice. Vzestup rodu spadá do 15. a 16. století, jeho členové zastávali významné posty v administrativě země. Za účast ve stavovském povstání proti Habsburkům v letech 1618 - 1620 byl švamberský majetek cele zkonfiskován. K nejvýzanmnějším členům náleželi mj. Bohuslav ze Švamberka (zemř. po roce 1425), zpočátku velký odpůrce husitům, v roce 1421 však přešel na jejich stranu a stal se dokonce vrchním hejtmanem táboritů, Petr ze Švamberka, v letech 1616 - 1620 člen direktoria a zemský správce. Příbuzenskými svazky byli Švamberkové spojeni mj. s Rožmberky, Šternberky, Paary, Oppersdorfy, Pernštejny, Lobkowiczy aj. Rod vymřel v 17. století.

Místa v Praze s rodem spojená:

Schwarzenberský palác(Vojenské historické muzeum)



Citace:

Třeboň

HOTEL ZLATÁ HVĚZDA

Švamberkové

Opravdu překrásný znak měli pánové ze Švamberka. Jejich stříbrná labuť se zlatým zobákem, či jak se v heraldice praví se zlatým pyskem, se v červeném poli vyjímala velmi pěkně. Tento rod původně pocházel z českého jihozápadu, ale protože se velmi četně větvil, dostali se jeho mnozí členové až na Moravu. Jednou z větví byla linie Borská.
Jejím zakladatelem byl Jan ze Švamberka, jenž zdědil od svého otce Hynka Bor a získal také domažlický úřad. Díky vlivu své manželky Benigny ze Starhemberka a tomu, že jeho rodina žila při hranicích bavorských, se jeho potomstvo poněmčilo. Také odstoupili od víry pod jednou a oblíbili si víru Lutherovu. Když Jan roku 1533 zemřel, rozdělili se synové Petr, Bartoloměj a Jan Erazim tak, že první dostal Ronšperk a ostatní po polovici Boru. Jan Erazim se stal v letech 1557 až 1560 hejtmanem v Slavkově a Šonfeldě. Navíc se ještě roku 1561 stal nejvyšším mincmistrem. V okamžiku smrti (10. května 1580) byl však bezdětným a tak po něm dědili synovci po nejstarším bratru Petrovi.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marek Marek | E-mail | 4. března 2017 v 9:37 | Reagovat

Ahoj, teď nereagují na tvoji otázku ale jen chci říct že má  prababicka taky pochází z rodu Švamberku:)

2 ddebora ddebora | E-mail | 19. dubna 2017 v 9:09 | Reagovat

Ahoj Marku.Děkuji za komentář. O)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama