Rytíři Papákové z Mošnova - von Moschenaw

7. února 2009 v 20:29 |  1. Papák z Mošnova

Rytíři Papákové z Mošnova
Rytíři Papákové von Moschenaw
Pseningko von Mositz - pod tímto jménem byl známý Čeněk Papák ve Vídni

O jménu Papák - není zjištěna návaznost Pápaků v Persii (dnešní Irán) na rodokmen Papákových von Moschenaw, ale protože jsme dlouho pátrali odkud asi jméno Papak pochází a co asi znamená, jde o zajímavé zjištění.
(Je pravděpodobné, že jméno Papák je perského původu - viz dějiny Iránu v letech 200 -670 našeho letopočtu. Nositelem jména Pápak byl král Stachru - syn Sasána, Byl otcem Ardašira I, zakladatele novoperské říše - Sasánské královské dynastie, který přijal titul král králů já.
V roce 631 obsadili novoperskou říši - Sseulekii - Arabové a lidé z Persie utíkali mimo jiné i na Moravu.Mezi historiky se už několik let zkoumá myšlenka Ph.Dr. Zdeňka Klanici Dr. Sc., že také svrženi vládci Persie našli na Moravě útočiště.
Náhlý růst mocných hradišť na řece Moravě totiž spadá přesně do období, kdy je Perská říše rozdrcena náporem Arabů a družina posledního sasanovského císaře (nazývána "marvi", což znamená "hrdinové") prchá. Kam, to nikdo přesně neví, ale je docela možné, že se k nám na Moravu tak nějak jméno Papak mohlo dostat a udrželo se tu až do dnešních dnů (viz oblečení, zbraně, šperky a různé předměty z vykopaných hrobů - svědčí o perské kultuře na Moravě).
Jméno Papak (i ve formě Babak) se také v Iránu udrželo až do dnešních dnů. (V Iránu je Pápakův hrad. Je také souvislost jména Pápak s rodem Pahlavi).

Své pátrání o rodu mého dědečka Viktora Papáka jsem postavila na informacích, které mi osobně říkal historik pocházející z Bernartic nad Odrou - Dr. Adolf Turek. Opírám se o jeho slova, že jsem potomek rytířů Papáků z Mošnova, a že je to dohledatelné v archívech. Opírám se o jeho práce, ve kterých píše o rodu Papakových do dnešních dnů. Zajímá mě, odkud Papákové do Mošnova přišli, kdo byli rodiče Čeňka Papáka a kdy byli pasováni na rytíře.
Mošnov leží v rovinaté části Moravské brány v okrese Nový Jičín. Snad již ve 12. století, ale zcela určitě ve 13. století tady vznikla mezi Moravou a Slezskem malá slovanská osada.
Mošnov, prý byl nazván od osobního jména "Mošna". Byl to zřejmě původně český zemanský statek.
Nejstarší zmínka o něm se vztahuje k letům 1374 - 1375 /biskupství olomoucké/.
Jméno obce je doloženo roku 1367 ve formě Engilswalde
roku 1374 Engleswald
roku 1411 Mossnow
roku 1481 Mossnow Magnum v latinských textech
od 15. stol. Moschnaw, Moschenaw
od 1628 Klein Engelswald
latinsky v 15. století Mossnowecz nebo Parvum Mosssniowecz
od 16. stol. Engelswald nebo Grosz Engelswald
roku 1649 Engelsdorg
od roku 1415 česky Mošnov nebo Mošňov
od roku 1433 Velký Mošnov,
Mošňovec se včeských pramenech jmenuje:
od roku 1433 - 1606 Malý Mošnov
1518 - 1554 Malý Mošnovec nebo Malý Mošňovec
od roku 1608 Malý Mošňůvek
německy od roku 1628 Klein Engelswald
od roku 1656 Mošňůvek
Dělení obce na Malý a Velký Mošnov je v pramenech doloženo snad až od roku 1433. (Pro další bádání dát pozor na všechny názvy Mošnova.)
Ve Státním oblastním archívu v Brně se pro ves užívá jen jednotného názvu Engelswald.
Ještě v 15. století to byla česká osada Mossnow. Brzy však splynula s blízkou německou osadou "Engelswald".
Mošnov se možná už na sklonku 13. nebo v první polovině 14. století stal lénem olomouckého biskupství v hukvaldském obvodu. V soupisu biskupských lén z období kolem roku 1320 Mošnov uveden není.
Šlechtická rodina Papákových z Mošnova, která se podle vsi jmenovala, už ves v roce 1350 nedržela nebo držela jen její malou část. To by možná vysvětlovalo vznik Velkého a Malého Mošnova. ( Podle toho kolem roku 1350 už mohli být Papákové pasováni na rytíře nebo i dříve.)

(Podle Dr. Adolfa Turka, který v této oblasti bádal a se kterým jsem osobně mluvila, se nemusí bádat od Čeňka Papáka k Viktorovi Papákovi mému dědečkovi,to je dohledatelné, ale začala bych hledat rodiče Čeňka Papáka a pokusila bych se dohledat, jak žili v roce 1350.)
V polovině 15. století drželi Mošnov vladykové - rytíři Papákové Čeněk a po něm jeho syn Jan z Mošnova - nebo jen jeho malou část (to je třeba upřesnit, podívat se na Novou Horku).
Česko-moravská kronika -složil Karel Vladislav Zap. - Kniha Třetí
Skutkové předkův buďtež chloubou výstrahou potomkům!
Praha, Nakladatek B. Kočí 1906
str.253 - Město Týnec není pouhá ves nad řekou Moravou mezi Břeclaví a Holíčem na samých hranicích uherských, náleželo moravským rytířům z Mošnova spolu pánům na Buchlově, věrným služebníkům krále Jiřího.
str. 265 - ....Hodonín, toto někdy královské město na samých hranicích uherských náleželo nyní zápisem rytířům z Mošnova, kteří byli pány na Buchlově a Týnci a věrni králi Jiřímu. Opírajíce se o to pevné město leželi zde Čechové přes dvě neděle, činíce odtud jízdy do Uher dosti hluboko do krajin nad Váhem......

ERB rytířů Papáků von Moschenaw je znázorněn v odstavci 82. -
Staromoravští rodové
sestavil a vydal Josef Pilnáček
- k nahléhnutí v tomto sweb.cz/ddebora
(August Sedláček v knize Českomoravská heraldika I, II ?? - (dohledat) píše o erbu rodu Papákových)

ERB, znak rodu rytířů Papáků von Moschenaw tvoří
1. Stříbrný nebo bílý tříramenný hákový kříž, zvaný koňské pušťadlo, trojhák nebo též hříč na červeném štítě. Dvě ramena ze spoje uprostřed štítu míří do obou jeho horních koutů, třetí jde svisle dolů. O takové úpravě /blasonování/ erbovních znamení se také říkalo, že jsou složena na způsob jetelového listu. Klénotem na přilbě byl jeden hák hříče.


2.Erb tvoří tři bílé či stříbrné udice (hříče) v červeném poli, klenotem bylo jedno rameno z udice.
Znak, erb se skládal ze tří části: štítu, přilby a klénotu. Na štítě byla erbovní znamení, tj. zobrazení nějakého tvora nebo předmětu - u rodu Papákových trojramenný hákový kříž nebo udice na způsob trojlístku.
Nad štítem stála přilba s hledím buď zavřeným nebo otevřeným. Nahoře na přilbě byl klénot. Klénotem prostým bývaly rohy nebo orlí křídla. S nimi, na nich, i bez nich mohla být všechna erbovní znamení klénotem. S oblibou se opakovalo to znamení, které již bylo na štítě.
Blasonování - to je slovní popisování znaku, aby si druhý heraldik mohl podle tohoto blasonu erb namalovat, aniž by ho kdy viděl.
Hříč - jsou navzájem spojená koňská púšťadla, nástroje na pouštění žilou, která se v té době používala v lékařství.

Čeněk Papák von Moschenaw a Anna z Herultic

V roce 1404 byl Čeněk Papák zástavním držitelem Hodonína
1. listina
V historických pramenech se nejprve setkáváme s Čeňkem Papákem z Mošnova /z Týnce (Tejnice) a Buchlova/, který pověsil pečeť na VIII. stížný list proti upálení Mistra Jana Husa. Dopis je datovaný 28. 9. 1415 (na druhém listě jsem objevila datum 2. 9. 1415 - u p ř e s n i t jak to je) ve Šternberku.
2. listina
Listina Čeňka z Mošnova ze dne 21. 3. 1440, uložena v "Ost.A Wien Geschichte des Hauses Habsburg. VI. Reg. č. 45.
Čeněk Papák a z blízkých například Jan Tovačovský se zúčastňují v březnu 1420 první křižové výpravy proti husitům.
Čeněk Papák z Mošnova se nezdržel na svém statku a brzo po vypuknutí revoluce v roce 1420 šel do válečného tažení jako úspěšný moravský kondotiér tj. velitel námezdních vojenských rot.
Jeho odchod z biskupského léna, které drželi patrně Lacek a Jan z Kravař k Štramberku, je pokud víme jediným v naší oblasti.
V roce 1420 Čeněk z Mošnova spolu s Rackem z Pohořílky a Janem z Petřvaldu mohl patřit k biskupským leníkům dosazeným na léna Lackem z Kravař na Helfštýně (Helfštéjně) podle výnosu jeho synovce olomouckého biskupa Lacka z Kravař na Jičíně z 11. 7. 1405, kterým souhlasí s volným nakládáním a propůjčováním biskupských lén držených Lackem z Kravař na Helfštejně společně i rozděleně.
V roce 1420 stál Čeněk na straně císaře Zikmunda, kdy odpovídá nepřátelství husitské Praze.
Dne 25. 8. 1426 moravský markrabě Albrecht Habsburský panu Čeňkovi Papákovi z Mošnova zastavil Mutěnice /u Brna PSČ 69611/.
Znovu pak mu potvrdil 26. 8 1434 zástavu vesnice "Kříž"
V roce 1426 slouží jako velitel hradu Týnce na jihovýchodní Moravě rakouskému vévodovi Albrechtovi. Ten svému stoupenci za věrné služby v obraně katolictví Týnec zapisuje,
v roce 1434 panství Uherský Ostroh,
v roce 1436 dává do zástavy hrad a město Hodonín a konečně
v roce 1437 do vlastnictví bývalé markraběcí hrady Buchlov a Týnec spolu se zápisem 2.000 zl. na zboží kláštera Velehrad, konkrétně na Moravské Nové Vsi.
Od roku 1437 je Čeněk Papák zástavním držitelem královského hradu Buchlov.Hrad byl postaven kolem poloviny 13.století na hřebenu osamělého kopce východní části Chřibů. Jeho hlavním úkolem bylo střežit stezsku vedoucí přes Chřiby na východní Moravu a do Uher. Synové Čeňka Papáka hrad udrželi až do koce 60. let 15. století.
V roce 1426 byl ve službě rakouského vévody Albrechta jako velitel hradu Týnce, který obléhali husité. Jakožto zkušeného vojáka, chtěl ho Albrecht propůjčit městu Brnu, ale to až po té,co vše opatří na Týnci. Týnec tehdy náležel Petru z Konice, který ho prodal za 1880 hřiven kolem roku 1430. Od března 1434 zapsal a téhož roku postoupil Albrecht Týnec za věrné služby Čeňkovi a k tomu značnou peněžitou sumu. K panství Týnec náležel hrad a městečko Týnec, městečko Lanžhot, vsi Kostice, Hrušky, Dluhanice (zanikly), Tvrdonice a Mikulčice s tvrzištěm.
1437 - Čeněk Papák hejtman na Starém Světlově u Luhačovic.
Od roku 1459 drželi Týnecké zboží Jan, Oldřich a Jiří Papákové.
Manželka Čeňka Papáka - ANNA Z HERULTIC, měla dvůr ve Tvrdonicích /1454/.
Čeněk Papák je zapsán ve vypracovaném rodokmenu Hřivnáčů z Heraltic -(přiložit erb¨Hřivnáčů), jako manžel Anny.
Anna z Herultic - doplnit její majetkoprávní vztah k Helfštýnu.

Synové Čeňka Papáka: Jan
Oldřich ( též Heralt)
Jiří
V letech 1441 - 1445 Čeněk Papák z Mošnova na Hodoníně ve službách Rakušanů. Říkali mu tam Pseningko von Mositz (hledat ve Vídni - v archívu Habsburků). Jihomoravská šlechta /Jan z Lichtenburka, Pertold z Lipé aj./ a bývalí rakouští hejtmané /Eincinger,Assenheimer/podnikají od r.1440 vpády do Rakous proti Fridrichovi III. Úspěšným nájezdům z české strany v letech 1441 - 1445 se Rakušané snažili mimo jiné čelit i povoláním Čeňka Papáka z Mošnova na Hodoníně do svých služeb.
Roku 1447 rada městečka Ivanovice na Hané pohnala před zemský soud Čeňka Papáka z Mošnova za to, že zadržuje 7 a půl hřivny komorního platu ze vsi Mutěnice /u Brna/, který byl odevzdán markraběcí komoře /komorní plat byla zvláštní daň, kterou platily panovníkovi některé kláštery a města, kláštery vybíraly tento plat od svých poddaných/.Čeněk Papák z Mošnova a později i jeho syn Jan Papák několikrát zasáhli v rakouských záležitostech.
Před rokem 1448 držel rod Papáků z Mošnova hodonínský královský hrad (Dr. Josef Šolc Masarykovo muzeum Hodonín)
V roce 1454 Čeněk Papák umírá.2
V roce 1469 jsou Papákové majiteli Týnce. Týnec byl v té době obklíčen vojskem uherského krále Matyáše Korvína.
Papákové byli pravděpodobně katolíci a sloužili zájmům protihusitským a dá se říci, že kromě Jana i zájmům protipoděbradským.(???)

Jan Čeněk Papák von Moschenaw
3. listina
Listina Jana urozeného pána z Mošnova, ze dne 6. 01. 1475, uložena ve nstátním okresním archívu ve Žďáru nad Šázavou, Signatura: B 19
V roce 1413 Jan Papák v Úvalech.
Jan /Čeněk/ Papák z Mošnova navázal na dřívější rakouské služby svého otce Čeňka Papáka a zastával v roce 1453 funkci hejtmana nad městskou hotovostí Vídně.
V roce 1461 se syn Čeňka Papáka z Mošnova Jan Čeněk Papák z Mošnova opět zakoupil na Buchlově.
V roce 1458 se Jan Čeněk Papák z Mošnova a Týnce s Mladvaňkem /Vaňěk z Rachmanova/ zúčastnil dobývání rakouských hradů: Neubach, Bernarthstal /Pernitál/, Rabensberg, Jedenspeigen,Angern /patřil dříve Vandale z zangau/ a Cáhnov.
V letech 1462 a 1463 se Jan Čeněk Papák se ocitl v císařských službách ve Vídni.
V roce 1470 při novém obléhání Týnce uherským vojskem byl hrad rozbořený a dne 7. 11. 1470 prodal Jan Papák týnecké zboží Jindřichovi z Lichtenštejna.
Jiří Papák von Moschenaw
- v roce 1464 držel část Kudlovic s mlýnem, krčmou, dvorem a mýtem v Sušicích, jako markraběcí léno - jako součást buchlovického statku.


Výňatek z práce V. Elznice Renobilitační procesy pražské 1986
....Stávalo se však, že později narozený potomek nemohl z nejrůznějších důvodů doložit svůj šlechtický původ, neboť jeho předkové titul i erb odložili a nebo přišel v zapomění nebo dokonce je úmyslně přestali užívat. Nejčastějším případem bylo zchudnutí šlechty. jejich potomci pak byli vrchnosti klasifikováni jako poddaní, rovněž katoličtí duchovní je při sňatcích zapisovali do matrik bez predikátů. A proto když dvorní dekret ze dne 12. října 1840 č. 5592 uvolnil hráze těm, kteří se pokládali být potomky starých českých rodů s tím,že moh ou žádat o obnovení starého zděděného práva erbu i predikátu, chopili se této příležitosti. Postačil pouze d ů k a z , ž e j e p ř í m ý m p o t o m k e m s v é h o š l e c h t i c k é h o p ř e d k a. P l a t n ý m d ů k a z e m (kromě zachovaného diplomu) mohly být též úřední listiny dokazující, že otcovský předek měl hodnost nebo úřad, který podle zemských zřízení mohl zastávat jen šlechtic.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama