Magddaléna z Heraltic se provdala za Jana Zajíce z Valdeka a z Bošovic

15. února 2009 v 13:23 |  6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic
Zajícové z Valdeka na Moravě
Petr Zajíc
Valašské Meziříčí 2007

Citace:


Zajícové z Valdeka byli jednou z větví mohutného rozrodu Buziců, k němuž náležely rody Lvů z Rožmitálu, pánů ze Šelmberka a Zajíců z Hazmburka (ti byli vlastně vedlejší větví Zajíců z Valdeka) a mnoho dalších méně zámožných a známých rodů

Jan Zajíc z Valdeka a z Bošovic


Do společnosti se Janovi pomohly zařadit sňatky. Poprvé se oženil s Eliškou z Fulštejna - před rokem 1437, neboť tehdy byla již delší dobu mrtva.

Druhý sňatek s Magdalénou s Heraltic či Hněvošic - (to byla sestra Anny z Herultic, manželkyČeňka Papáka z Mošnova) uzavřel také před rokem 1437, neboť když mu byly toho roku vloženy Bošovice do zemských desk, pojistil ji na nich také hned na věno ve výši 500 kop grošů.

Magdaléna pocházela ze zámožné rytířské rodiny z opavska. Její otec Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic byl nejprve purkrabím na hradě Vikštejně, později však získal do zástavy hrad Velké Heraltice. Zakoupil se také na Moravě, kde v roce 1406 získal vsi Beňov a Běškovice (zanikla) u Přerova. Na Beňově také pojistil věno 350 hř. gr. své manželce Anně z Labutě. Anna byla sestrou Bočka z Labutě, pána na nedalekých Želatovicích a Podolí, které po něm později zdědila.
Zbyněk měl s Annou vedle Magdalény další děti a pak skrze švagry a švagrové byl Jan Zajíc spřízněn s mnoha význačnými šlechtici.

Švagr Zbyněk Hřivnáč ze Štítiny jej vedle dalších příbuzných ustanovil roku 1443 za poručníka svých dětí pro případ smrti.

Za jiného švagra Čeňka Papáka z Mošnova a jeho syna Jana ručil Mikuláši z Moravan a z Kurovic na 2.000 kop grošů, a když tito neplatili, byl o to pohnán.

S dalším manželčiným příbuzným Janem Svojšem ze Zahrádky a z Napajedel měl Jan zase roku 1460 spory o ves Rozumice a dvůr v Držkovicích v krnovském knížetství, dedictví po jeho švagrovi Janu Hřivnáčovi z Hněvošic.
Spor, který se dostal i před moravský zemský soud, rozřešil nakonec krnovský kníže Jan, když prohlásil statek za odúmrť a udělil jej Janu Svojšovi.

Velice dobře musel vycházet se svou tchýni Annou z Labutě, která jej a Magdálenu zjevně upřednostňovala před ostatními dětmi. v roce 1437 postoupila Janovi věno 200 kop gr. a z něho plynoucí roční plat 20 kop. gr. zděděné po své další dceři.
Jan Zajíc z Valdeka zemřel v polovině roku 1461. Nezanechal žádné potomky, a tak se dědicem jeho statku stal Vilém Zajíce v Čechách. Ujmout se bošovického zboží ovšem nemohl, neboť jej z titulu věnné zástavy ve výši 500 kop gr. držela vdova po Janovi, Magdaléna z Heraltic. Biskupská léna vilém zřejmě ponechal své neteři Elišce z Valdeka a jejímu muži Mládencovi z Miličína.

Magdaléna z Heraltic, žila na Bošovicích jako vdova a zástavní držitelka ještě mnoho let. Dokázala v posledních letech zvětšovat svůj majetek. Zemřela před rokem 1476.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama