Únor 2009

Pečeť Bočka z Labutě rok 1406 Helfštýn

26. února 2009 v 18:16 | Petr |  7. Boček z Labutě a Helfštýna
Soupis pečetí ve státním okresním archivu v Přerově
Dušan Kutner

Recenzoval PhDr. Karel Muller
Fotografie Jiří Lapáček
Vydal Zemský archiv v Opavě - Státní okresní archiv v Přerově
Přerov 2003

Citace:


Boček z Labuť - 8. 12. 1406 Helfštýn

Koroborace: In quorum omnium evidentiam premissorum sigilla nostra de certa nostra scientia praesentibus sun appensa.
Pečeť jednostranná, okrouhlá o průměru 26 mm, ze včelího vosku přírodní barvy, volná přivěšená na pergamenovém proužku.

Opis: nečitelný
V pečetním poli kalich (?).
Archiv fary Lipník nad bečvou, inv. č. 1.
Pozn.: Pečeť ve zlomkovitém stavu
Lit.: Pilnáček (1930), s. 455.




Mikuláš a Boček z Labutě, bratři Anny z Labutě a Václav z Heraltic

21. února 2009 v 20:04
Želatovice a Tučín
Historický, kulturní a hospodářský vývoj dvou hanáckých vesnic
napsal ředitel Leopold Nopp
konservátor c. k. archivní rady, archivář Antonína hrabětě z Magnisů ve Strážnici
1918

Citace:

Roku 1392 Lacek z Kravař prodav Želatovice bratřím Mikulášovi a Bočkovi z Labutě, pojistil 50 kop věna na vsi Průších Kačně, ženě Rudislava z Roštění a 5 kop věna v Újezdě Kačně, vdově po Rusovi z Doloplaz. Klášteru fulneckému, který založil jeho bratr Beneš, daroval 1391 Lacek a jeho syn Jan na spásu duší svých a svých předchůdců vesnice Bělov a Starou Ves za tím účelem, aby z důchodu 4 kanovníci žíti mohli. Za to měla se v kapli mariánské denně sloužiti mše "de beata".

Manželka Lackova pocházela ze starožitného rodu slezského z Pogorele (de Pogorell), který měl ve znaku kus městské zdi s 3 věžmi a otevřenou branou. Otec její slul Jaráč, bratr Hynek, strýc Přeslav byl biskupem Vratislavským. R. 1397 nežil již prvorozený syn Lackův Jan, nýbrž jen druhorozený syn Drslav. Roku 1400 prodal lipnickému kostelu 1 1/2 ročního důchodu z jednoho lánu, roku 1406 dal Boček z Labutě ku kostelu přistavěti kapli P. Marie, kterou bohatě nadal, ustanoviv Lacka z Kravař a jeho nástupce patronem té nadace.

Roku 1481 (první český zápis) na den sv. Petra a Pavla Václav z Heraltic vkládá a vpisuje ku pravému dědictví Václavovi, Bernardovi, Čeňkovi, bratřím vlastním ze Štattenberka i jejich erbům ves Želatovice s lidmi, rybníky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi od starodávna přísluší s mezami a hranicemi. - Probádat jestli jde o Hřivnáče z Herultic (Heraltic)a vztah k Anně z Herultic.

Pánové z Heraltic měli v erbu dvě křížem položení bradatice. Jméno své vzali od statku Heraltice (okres Třebíčský), kde již ve 12. století seděli.
Štattenberkové jsou cizí rod, který jen krátkou dobu se na Moravě zdržoval.


1406 zapsal Čeněk z Tučína své manželce Anně 5 hřiven ročního platu na Tučíně, v témž roce Boček z Labutě dal mariánské kapli na lipnickém hřbitově 4 lány, 2 dvory a alodiální dvůr s 8 groši ročního platu z Tučína na spásu své duše.

Anna z Labutě matka Anny z Herultic, manželky Čeňka Papáka z Mošnova - hrad Helfštýn

15. února 2009 v 19:18 7. Boček z Labutě a Helfštýna
Anna z Labutě a Boček z Labutě


Anna z Labutě a Boček z Labutě z Lipníka nad Bečvou byli sourozenci.

Anna z Labutě si vzala za manžela Zbyňka Hřivnáče z Hněvošic a Heraltic, purkrabího na Vikštejně, který se zakoupil na Moravě a jejích dcerou je Anna z Heroltic a Hněvošic, která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova - von Moschenaw.

Citace z informací farnosti Lipník nad Bečvou:
Existuje listina ze dne 8. 12. 1406, dle níž Boček z Labutě založil kapli Zvěstování Panný Marie při kostele v Lipníku nad Bečvou a učinil nadaci pro lipenského kaplana Mikuláše z Hulína a jeho zástupce. Odkázal jim k tomuto účelu statek s polnostmi, lesy a výnosy z nich.


V roce 1420 koupil Boček z Labutě od Petra z Kravař (1389 - 1434) - majitele panství rodu pánů z Kravař Rozumovice (někde psáno Rozumice).

S panem doktorem Adolfem Turkem jsem mluvila osobně o tom, že náš rod měl v državě hrad Helfštýn.

Existuje pečeť Bočka z Labutě z Helfštýna, ze dne 8.12.1406. Doplním kopii.

Magddaléna z Heraltic se provdala za Jana Zajíce z Valdeka a z Bošovic

15. února 2009 v 13:23 6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic
Zajícové z Valdeka na Moravě
Petr Zajíc
Valašské Meziříčí 2007

Citace:


Zajícové z Valdeka byli jednou z větví mohutného rozrodu Buziců, k němuž náležely rody Lvů z Rožmitálu, pánů ze Šelmberka a Zajíců z Hazmburka (ti byli vlastně vedlejší větví Zajíců z Valdeka) a mnoho dalších méně zámožných a známých rodů

Jan Zajíc z Valdeka a z Bošovic


Do společnosti se Janovi pomohly zařadit sňatky. Poprvé se oženil s Eliškou z Fulštejna - před rokem 1437, neboť tehdy byla již delší dobu mrtva.

Druhý sňatek s Magdalénou s Heraltic či Hněvošic - (to byla sestra Anny z Herultic, manželkyČeňka Papáka z Mošnova) uzavřel také před rokem 1437, neboť když mu byly toho roku vloženy Bošovice do zemských desk, pojistil ji na nich také hned na věno ve výši 500 kop grošů.

Magdaléna pocházela ze zámožné rytířské rodiny z opavska. Její otec Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic byl nejprve purkrabím na hradě Vikštejně, později však získal do zástavy hrad Velké Heraltice. Zakoupil se také na Moravě, kde v roce 1406 získal vsi Beňov a Běškovice (zanikla) u Přerova. Na Beňově také pojistil věno 350 hř. gr. své manželce Anně z Labutě. Anna byla sestrou Bočka z Labutě, pána na nedalekých Želatovicích a Podolí, které po něm později zdědila.
Zbyněk měl s Annou vedle Magdalény další děti a pak skrze švagry a švagrové byl Jan Zajíc spřízněn s mnoha význačnými šlechtici.

Švagr Zbyněk Hřivnáč ze Štítiny jej vedle dalších příbuzných ustanovil roku 1443 za poručníka svých dětí pro případ smrti.

Za jiného švagra Čeňka Papáka z Mošnova a jeho syna Jana ručil Mikuláši z Moravan a z Kurovic na 2.000 kop grošů, a když tito neplatili, byl o to pohnán.

S dalším manželčiným příbuzným Janem Svojšem ze Zahrádky a z Napajedel měl Jan zase roku 1460 spory o ves Rozumice a dvůr v Držkovicích v krnovském knížetství, dedictví po jeho švagrovi Janu Hřivnáčovi z Hněvošic.
Spor, který se dostal i před moravský zemský soud, rozřešil nakonec krnovský kníže Jan, když prohlásil statek za odúmrť a udělil jej Janu Svojšovi.

Velice dobře musel vycházet se svou tchýni Annou z Labutě, která jej a Magdálenu zjevně upřednostňovala před ostatními dětmi. v roce 1437 postoupila Janovi věno 200 kop gr. a z něho plynoucí roční plat 20 kop. gr. zděděné po své další dceři.
Jan Zajíc z Valdeka zemřel v polovině roku 1461. Nezanechal žádné potomky, a tak se dědicem jeho statku stal Vilém Zajíce v Čechách. Ujmout se bošovického zboží ovšem nemohl, neboť jej z titulu věnné zástavy ve výši 500 kop gr. držela vdova po Janovi, Magdaléna z Heraltic. Biskupská léna vilém zřejmě ponechal své neteři Elišce z Valdeka a jejímu muži Mládencovi z Miličína.

Magdaléna z Heraltic, žila na Bošovicích jako vdova a zástavní držitelka ještě mnoho let. Dokázala v posledních letech zvětšovat svůj majetek. Zemřela před rokem 1476.

Zbyněk Hřivnáč z Heraltic dostal do užívání premonstrátský klášter Oldřišov

14. února 2009 v 17:53 6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic

Zbyněk Hřivnáč z Heraltic

Vévoda Přemek Opavský
Ve službách posledních Lucemburků
Olomouc - Opava 2005

Martin Čapský
Citace:

V roce 1433, po smrti vévody Přemka Opavského:

opat premonstrátského kláštera v Oldřišově předal tento klášter Zbyňkovi Hřivnáčovi z Herultic a Štítiny do doživotního užívání - výslovně jako náhradu za pomoc poskytnutou klášteru v době husitského ohrožení. Opat byl příbuzným Zbyňka Hřivnáče z Heraltic na Štítině.

Srovn.SÚA Praha, fond. archivy zrušených klášterů, Leitomischel, inv. č. 2362. K ochraně (formou "opravy") klášterního zboží v době husitské a pohusitské době se nejnověji vrátil Tomáš Borovský,
Jagellonští králové, královská komora a kláštery na Moravě. Snahy Jagellonců o zastavení rozkladu duchovní části panovnické komory.

Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic purkrabím vikštejnským

14. února 2009 v 17:33 6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic

Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic purkrabím vikštejnským

Vévoda Přemek Opavský
Ve službách posledních Lucemburků
1366 - 1433
Olomouc - Opava 2005

Martin Čapský

P. Kouřil
D. Prix a M WiHOP
Hrady

Citace

V roce 1411 Zbyněk Hřivnáč purkrabím vikštejnským (Hrad Vikštejn).
Doloženo před moravským zemským soudem Libricitationum et sententiarum seu

Knihy průhonné a nálezové
T. I/2., ed. Vincentius
BRANDL Brunae 1872, str 374

Anna z rodu Hřivnáč z Hněvošic a Herultic a Čeněk Papák von Moschenaw

14. února 2009 v 10:50 6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic
Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic, provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna.Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě, sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče, jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a třetí nezmámého příjmení, v roce 1437 již mrtvou. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439 Komorov a byl ženatý s Kateřinou Tvorkovskou z Kravař. Z dalších potomků známe Annu z Herultic a Hněvošic, která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova (von Moschenaw) - 1454 27./XI. Anna měla v držení dvůr v Tvrdonicích. Potomci Zbyňka Hřivnáče z Hněvošic drželi Polskou Ostravu (viz Siebmacher Adel.Oest. Schles. 147), kde 28. června 1504 seděl Jan Hřivnáč z Heraltic (archiv města Olomouc -pečeť. Hřivnáčové byli od roku 1466 majiteli zámku Zábřeh Ostrava.V roce 1476 koupil Václav Hřivnáč z Herultic za 1.440 uherských zlatých od těšínského knížete Přemysla II, celé slezskoostravské panství včetně Slezskoostravského hradu (LT 1-3, č.380). Václav Hřivnáč se tu uvádí společně s manželkou Machnou Puchalovou z Blatnice, příbuznou známého polského husity Dobeslava Puchaly. V roce 1508 se tu uvádí ještě jejich dcera Anna, provdána za Jana Fulštéjna.
Rodový erb tvoří polcený štít, každá polovina je jinak zbarvena. V klenotu jsou jelení parohy, každý se šesti výběžky

Anna z Herultic a Čeněk Papák

13. února 2009 v 20:59 6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic
Hřivnáčové z Hněvošic (v Čechách), z Herultic ve Slezsku - bylo příjmení starých rytířů, kteří se usadili na Moravě a žili ještě v 16. století ve Slezsku. Mezi prvními na Moravě byl Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic, který v roce 1406 koupil Beňov u Přerova a Bezděkovice. Jeho příbuzná byla Kateřina z Hněvošic, provdána v roce 1430 za Zbyňka z Moravan a Landštejna.Zbyněk Hřivnáč z Hněvošic držel v roce 1415 Želátovice a po jeho smrti je držela jeho vdova Anna z Labutě, sestra Bočka (1406 - 1437). Z dětí Zbyňka Hřivnáče známe Jana Hřivnáče z Hněvošic a na Želátovicích (1447 - 1464, D. Z.. P. IV. 396), který prodal Beňov, Zbyňka Hřivnáče, jenž zakoupil Herultice, držel Studénku, podle které se v roce 1464 psával a měl bratra Václava (P. IV. 394, 474, Lech. I. 85. ). Z dcer známe Anežku a Magdalénu z Hněvošic 1464 (P. IV.269, 396) a dceru Annu z Herultic, která si vzala za manžela Čeňka Papáka z Mošnova (von Moschenaw) - 1454 27./XI. Rytíř Zbyněk z Heraltic držel ve Slezsku v roce 1439 Komorov a byl ženatý s Kateřinou Tvorkovskou z Kravař. Jeho potomstvo drželo Polskou Ostravu (viz Siebmacher Adel.Oest. Schles. 147), kde 28. června 1504 seděl Jan Hřivnáč z Heraltic (archiv města Olomouc -pečeť. Hřivnáčové byli od roku 1466 majiteli zámku Zábřeh Ostrava.V roce 1476 koupil Václav Hřivnáč z Herultic za 1.440 uherských zlatých od těšínského knížete Přemysla II, celé slezskoostravské panství včetně Slezskoostravského hradu (LT 1-3, č.380). Václav Hřivnáč se tu uvádí společně s manželkou Machnou Puchalovou z Blatnice, příbuznou známého polského husity Dobeslava Puchaly. V roce 1508 se tu uvádí ještě jejich dcera Anna, provdána za Jana Fulštéjna.

Rodový erb tvoří polcený štít, kždá polovina je jinak zbarvena.
V klenotu jsou jelení parohy, každý se šesti výběžky.

Bibliografie:
Josef Pilnáček
Dr. Adolf Turek
Slezský hrad
Zábřeh Ostrava Hrad

Páni z Mošnova zástavními držiteli hradu Buchlova

12. února 2009 v 18:26 1. Papák z Mošnova


Státní hrad Buchlov

Citace:
Název Buchlova se objevuje poprvé v přídomku jistého Protivy, zastávajícího zde patrně místo purkrabího, vedle něhož vykonával funkci správce okolních lesů, polí, luk a rybníků Albert ze Zdounek. V období 14. století v listinných pramenech čteme např. o úředníku Havlovi či purkrabím Hartmanu ze Střítěže.
Na rozhraní 14. a 15. století začal být hrad postupován markrabětem do zástavy královským věřitelům, k nimž pravděpodobně od roku 1406 patřili bratři Hanuš a Jindřich z Lichtenštejna a poté další příslušníci téhož rodu. V roce 1422 přichází na Buchlov uherský velmož Stibor ze Stibořic, významný protivník husitů, páni z Vítovic, z Mošnova, z Vajtmile, z Landštejna, z Postupic, Jan Boček Kuna z Kunštátu, páni z Cimburka a ze Zahrádky. Roku 1511 obdržel hrad královskou listinou za zásluhy a se všemi privilegii velmož Arkleb Trnavský z Boskovic. Samotný akt se ale uskutečnil v době trvání platnosti zástavních práv pánů ze Zahrádky, proto de facto buchlovské zboží Arkleb nikdy nezískal.
Doplnit informace o zástavních pánech z publikace:
Sborník Slovácko 1992
Hrad Buchlov za vlády zástavních pánů
Zdeněk Pokluda
Okresní archív, Zlín

Jan Papák z Mošnova a Týnce v branném spolku

12. února 2009 v 17:56 2. Papák z Úvalu


Město Kelč
Historie
Záhorská kronika
Září 1932
Florián Zapletal

Zástavní držitelé v Kleče v letech 1431 - 1469

Citace:

Podle soupisu biskupských stolních statků, pořízeného za biskupa Tasa z Boskovic a datovaného v Olomouci dne 12. března roku 1465, bylo zboží Kelč (bona Kelez) zastaveno svého času Janovi Gilgianovi až do jeho smrti. Jan prodal však zástavní list na Kelč Zbyňkovi ze Zvole, který nyní, tj. 1465 tato zboží drží (Lech. I. 137).
Zdá se, že k této změně došlo po smrti Beneše z Heršic a to pravděpodobně koncem roku 1459 nebo počátkem roku 1460, neboť už 11. února roku 1460 uvádí se mezi biskupskými many Zbyněk ze Zvole a z Kelče (Lech. I. 111).
Jan a Beneš, bratři z Heršic, drželi tedy v zástavě Kelč od roku 1451 do 1460.
Tvořili s okolní východomoravskou šlechtou a to s Janem z Messenpeku na Rožnově, s Matoušem ze Šternberka na Lukově, s Bernartem z Cimburku na Brumově, s Jindřichem Berkou z Dubé na Světlově, s Janem z Mošnova a z Týnce, s Vaňkem z Bařic na Kurovicích, s Benešem z Hustopeč nad Bečvou a s Dobešem z Dobešova branný spolek, který často a dlouho znepokojoval loupežnými výpravami slezská knížetství, až jejich vzájemné spory a žaloby urovnal zemský hejtman moravský Jan z Cimburku na Tovačově a Mukař z Kokor u Přerova, o čemž se dovídáme z listu, psaného a daného na Horním Hluchově v den sv. Augustina (28. srpna) roku 1457 (Volný, Mähren I. 299. 199).

Čeněk z Mošnova podepsal v roce 1415 VIII. Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa

12. února 2009 v 9:01 1. Papák z Mošnova

Páni Čeští a Morawští, hojně i w Praze i we krajích shromáždění, osmerým w táž slova wyhotoweným psaní a přiwěšením 452 pečetí, horliwě domlauwají Otcům zboru Konstantského pro upálení M. Jana z Husince a wězení M. Jeronýma z Prahy.

V Praze (i jinde), 1414, 2 SEpt. sl. (Ze sauwěkého překladu /Psaní toto, půwodně latině psané, tištěno v témž jazyku několikráte w aktách zboru Konstantského. Srw. Časopis Česk. Museum.1834, str. 325-334./).
Citace:
List pánuow Českých a Morawských do Konstancie.

Najpoctiwějším w Kristu otcóm, panóm kardinálóm, patriarchóm, arcibiskupóm, biskupóm, legátóm, doktoróm, mistróm i vwšemu zboru Konstanskému:


My Čeněk z Weswlé a z Wartenberka, najwyšší purkrabie Pražský, Lacek z Kravař, hajtman markrabstwie Morawského, Boček starší Kunstatu a z Poděbrad, Wilém ze Zwieřetic, Jan starší z Jindřichova Hradce, Jindřich z Wartenberka, purkrabie na Králowé Hradci, Mikeš z Potenšteina a na Žampachu, Jindřich Škopek z Dubé, Oldřich ze Hradce, Jan mladší z Opočna, Smil ze Šternberka, Hynek Krušina z Lichtenburka, Boček mladší z Kunstatu, Bawor z Potesteina, Jan Puška z Kunstatu, Jan z Lomnice, Milota z Kravař, Herman z Lanšteina, Jan z Rožmitála, Póta z Částolowic, Zdislaw ze Zwířetic, Wilém z Potenšteina, Wok, z Walšteina, Wáclaw ze Zwířetic, Petr ze Zwjeřetic, Arnošt z Richenburka, Jan z Wlašimě, Jan z Lanšteina, Zdeněk Medek z Týnce, Zdeněk z Rožmitála, Mikuláš z Walšteina, Petr z Janowic a z Chlumce, Jan z Košumberka, Mikuláš z Mochowa a z Rožďalowic.

(II) Mikuláš starší z Ledče, Mikuláš mladší z Ledče, Sigmund z Milošowic, Wáclaw z Ostrowa, Bohuslaw z Kozle, Jan z Onšowa (?), Ďětřich ze Studeného, Jan ze Studeného, Alšík z Martinic,, Mladota z Dobré vody, Milota z Bohdánče, Mikšík z Hórky, Vikéř z Jeíšowic, Wáclaw ze Sulislawic,
Erasim z Otročic, Leonard z Kněžowic(?), Bohuněk z Borowice, Bolek z Dalčowic, Wítek ze Zhoře,
Mlýnek ze Sedmpanow, Wilém ze Sútic, Matěj ze Sutic, Odolen ze Slúpna, Jaroš z Proseče, Diwiš z Pertoltic, awavřinec z Bohdánďě, Jan z Proseče, Perkneř z Ostrowa, Wojtěch z Ostrowa, Jan ze Zbraslawic, smil ze Šwábinowa, Jan z Tuněchod, Petr ze Kšel, Albert z Nelechova, Dětřich ze Lhotic, Předbor ze Speřic, Oneš z Kamenice, Jindřich z Leštiny, Jindřich z Dobrowitowa, Maršík ze Skály, Ruprech z Okrúhlic, Jindřich z Rakowic, Wítek ze Zehušic, Jan ze Žinian, Bohunek z Proseče, Lewa z Luckého, Přech ze Žinian, Markwart z Kojkowic (?), Wáclaw ze smiřic (?), Mikuláš z Pohled, Petr Pohled, Wáclav z Poklep, Jan z Leskowic, Jindřich z Čachovic,, Mikeš z Petrowic, Markwart ze Lhotic, Wáclav ze Lhotic, Maršík z Albertowic, Pešík z Alberowic, Chýna z Košetic, Petr z Miletína, Slavek z Komorowic, Mikuláš z Jieřic, Jan z Bystrého, Mikuláš z Třebetic, Jan z Polné, Štěpán z Wyčap, Hanušek z Běstwiny, Beneš ze Wlatic, Mikuláš ze Wlatic, Petr z Wyčap, Jan z Ostrožna, Hertwik ze Spačic,Racek z Wrdova, Martin z Dašic,Chvalek z Hostowic, Lider z Hórek, Wejkl ze Semietěše, Jan ze Suchotlesk, Procek z Chořowa, Albrecht ze Šebestianic, Jan z....(?), Oldřich z Dobrowitowa, Zdich ze Lhoty, Matěj z Chvajstowic, Vilém z Ostrowa, Jan z Bušewsi (?), Jan z Wrbky, Jošt ze Zhoře, Brúm z Bielé, bartolomej, Dobréwody, Zdeněk Přimilowic, Martin ze Zdeslawic, Zawiše ze Zdeslawic, Petr z Brlohu, Zdisslaw z dobrévody, Chýna z Pawlowa, Předbor ze Lhotic, Kuneš z Pawlowa, Jindřich z Dobrowitowa.

(III) Petr z Malowic, Jan z Malowic, Sigmund z Malowic, Petr z Pacowa, Jan z Kraselowa, Petr z Drslawic, Lipolt ze Žimutic, Jan ze Hrádku, Hrdoň z Kraselowa, Jan z Dobronic, Wlach ze Březie, Wilém z Mlaďowic, Hynek z Dražowa, Ctibor z Wesce, Mikuláš z dobromilic, Filip z Želce,Petr z Radimowic, Bušek ze Wzddietowa, Wilém ze Skalice, Lipolt ustpenic, Přibíček z Ustupenic, Přibíček z Ustupenic, Bušek z Drahowa, Jindřich z Drahowa, Wilém z Mašowic, Jan z Wilémowic, Jošt z Želče, Mikuláš z Wilémowic, Pešík ze Wzdietowa, Petr z Dubu, Jan ze Brzawého, Wich ze Sla.., Mikuláš z Polánky, Lipolt z Morawce, Ján ze Štítného, Berieš ze Stranné, Přibík z choluni (?),Albrecht Rót z Dírného, Mikuláš Rót z Dirného,Leonard ze Mnichu, Mikuláš ze Mnichu, Chwal zeŽdiaru, Jan ze Smilkowa, Rinart ze Wřesné, Erasim z Nietowic, Jošt z Pošny, Hrdoň z Roztětow(?), Jaroslav z Wojkova, Jan ze Skopytec, Petr ze skopytec, Petr ze Skopytec, Pelhřim ze skopytec, Petr ze Dvorce, Ctibor z Hvozdně, Bohuslav z Nemyšle, Jan z Radenína, Jan z Tožice, Hon z Kozmic, Wilém z Tožice. Šťěpán z Čestic, Wáclav z Todně, Jan z Předslawic, Wilém ze Želčovic, Petr z Tisowé Protiwa z Udimě, Petr z Wesce, Boček z Myslikowic, Mraček z Radimowic, Oldřich z Dobromeřic, Beneš ze Střéteře, Beneš ze Strkova, Wojtěch ze Strkowa, Lew ze Zalužic, Mrakeš zze Střéteže. Prokop z Chotčína. Mikuláš z Kratošic, Sigmund z dobromilic, Bohuněk z Dětřichowic, Petr z Jablaně, Jan z Wrchotic, Přibík z Měkowic, Jindřich ze Stropnic Jan z Ratibořic, Petr z Ratibořic, Litwin z Prudic, Wáclav ze Smilkowa, Mrakeš z Petrowicc, Jindřich z Bukowě, Otrad z Nezwěstowic, Jan z Radostic, Swašek z Podolé, Oldřich ze Mníšku, Kuneš z Tučap, Wáclav ze Zwěřince, Jan z Chotěmic,Albrecht z těchobuze, Bušek z Jedlan, Matěj z Plasné, Přibíček z Hlasiwa, Jan z budislawi, Wáclaw z Mezného, Jan ze Samosol, Jindřich z Horowic.

(IV) Wilém z Wlašimě, Jan řečený Wawák z Wlkowa, Hašek z Lukawice, Mikuláš z Bělušowic, Wáclaw z Honbic, Mikuláš z Koloděj, Jan z Přepich, Martin ze Synčan, Wáclaw z Hostowic, Štěpán z Dwekačowic, Jan z Ostrožna, Jiří z Tilčic (?) Jan z Popowic, Jan Rubík z Holetína, Maršík z Mikulowic, Jan z Koloděj, Jan z Předwořic, Jan z Křečína (?) Jan ze Ždanjc, Jiří ze Lhotky, Wáclaw ze Sobčic, Boreš z Poděhus, Mikuláš z Barchowa jinak z Dašic, Habart z Lomnice jinak z Morawan, Wilém z Košumberka jinak ze Chlumu, Matěj řečený Holec z Nemošic, Jan Rúsinowa, Hlawáě z Kómárowa, Stibor z Markwartic, Jan starší z Lukawice, Kuneš z Hoberka (?), Beneš z Jezerowa(?),Jan řřečený Holec z Nemošic, Diwiš z Koššumberka jinak ze Chlumu, Wáclav z Choltic, Jan Kawalec z Žumberka, Jan ze Zigin (?)Wáclaw ze Slawikowa, Albrecht z Bietowan, Oldřich z Holišovic, Beneš Rubík ze Synčan, Wawřinec ze Mnětic, Prokop z Jeníkowa, Beneš řečený Brázda z domanic, Bernard z Jestřebie, Pota z Lukawice, Arnošt ze Syreček (?), Jan z Pašic, Benešš z Robús, Mikuláš ze Křiwé (?), Něpr z Pole, Jan řečený Těchlowec z Dobřiekowa, Petr brázda ze Srbec, Petr z Habrowa, Bohuněk z Holišowic, Jan z Markwartic, Bůžek z Mezilesic, Jan z Rosic, Chomata ze Studence, Kuneš ze Třibich, Jan z Lipky, Bohuněk z Počapel, Ctibor z Jenišowic, Prokop z Hořiněwsi, Zdeněk z Radyně, Mauric z dolan, Pawlik z Hostowic, Materná z Turowa, Jan z Iwanowic, Mauric z Blatna, Jan ze Seslawic, Vilém z Heřmanic, Jan z Hoskowic, Filip ze Synčan, Wilím z Holišowic, Jindřich z Púchorad, Mikuláš ze Seslawic, Jan Rúbik ze Synčan, Wáclaw z Třeběšic, Petr z Nabočan, Jan zWlčnowa, Mikuláš z Poděhus jin. ze Slúpna, Jan mladší z Lukawice jin. z Přesečna, Hertwik z Ostrožna jin. z Rúsinowa.

(V)Lacek z Kravař, hajtman markrabstwie Morawského, wilém z Pernšteina, Jan z Lomnice, najw. komorník desk. Brněnských, Petr z Krawař a ze Strážnice, najw. komorník desk. Olomuckých,,, Hanuš z Lipé, najw. maršálek král. Českého, Waněk z Boskowic a Černé hory, Jan z bietova, Aleš z Kunstatu a z Rajic, Jaroslaw ze šternberkaa z Weselé, wok z Holšteina, Erhard mladší Puška z Kunstátu, Sigmund a Milota bratřie z Křižanova, Petr ze sowince, Kuněk z Drahotuše, Štěpán zWartenberka, Dobeš z Cimburka, Milota z Tworkowa, Jindřich z Wldšteina. Jan Ozor z Boskowic, Jindřich z Lipé, Arkleb z Weteřova, Jimram Dúbravka z Dúbrawice, Zbyněk z Dúbravice, Zbyněk ze Strálek.

(VI) Mikšík z Malenovic, Oldřich ze Wranic, Čeněk ze Šarowa, Markwart z Jekowa, Bužek z Wlachowic, Zich z Nwewdachlebic, Zich z Nwdachlebic, Hereš z Welešína (?), Hynek z Košíkowa, Kašpar ze Šwanwfeldu, Woislaw z Těchanowic, Markwart z Lučan, Mikuláš z Břečkowic (?), Herteš ze Stehelce (?), Diek z Koběřic (?), Oneš z Lipiny, Petr Hecht z Turowic (?), Mikuláš z Heršic, Franc z Pelhřimova, Beneš z Opatovic, Markvart z Walowa, Jan ze Smrdowic, Benek ze Lhenic(?), Gabriel ze Suchéhopole, Petr z Přeraze, Ješek z Liboswár, Špalek z Olšína.

(VII)Sazema z Tosowa, Mikuláš z Haly, Smil z Heroltic, Zbyněk purkrabí na Meziříčí, Mikuláš z Tichowic, Franěk z Polic, Jan Skusský (?),Śtefek purkrabí na Náměští, Jan z Odrody, Wlček z Okarce, Wajs z Tasowa, Sabart (?) z Rudolce, Beneš z Rudolce, Haras z Týnce, Matauš z Baliny, Hroch z Řehořovwa, Beneš ze Sardik (?), Jan ze Lhotky, Jetřich ze Braňsud, Sigmund ze Braňsud, Michal z Tichowic, Waněk z Opatowé, Dobeš z Opatowé, Bohuše z Widonína, Jan ze Spalé, Jan z Nuznic, Jiří ze Kmenice.

(VIII) Jedel z Rúsowan, Beneš z Trábenic (?), Drslav z Nákel, Oldřich z Rakodowa, Bohuněk z Wratišowce, rinart ze Třenic, Předbro ze Třenic, Wolfart z Pawlowic, Stach ze Hlad, Ješek z Draždowa, Štefek z Rakodowa, Diwa ze Šišmy (?), Jan z Tasowa, Racek z Wýškowa, Zdeněk z Wěžek, Parcifal z Náměští, Jan z Peterswaldu, Zbilut ze Klecan, Wáclaw z Lodenice, Čeněk z Mošnowa, Petr řečený Němček ze Zahorowic, Racek z Kunwaldu, Jindřich z Žeranowic, Wáclaw ze Slatiňan, Jan z Čiežowa, Jan Donát z Polomie, Mikeš Donát z Polomie, Jan z Kroměšína, Jan z Utěchowa, Mikuláš ze Studénky, Petr Černý ze Štítowic, Mateska z Wyklek, Jan z Hyncendorfu, Bareš Hládek ze Zámrsk, Jan Drn ze Zachowic,Záwiše z Hyncendorfu, Dražet ze Hrádku, Dobeš z Tisé, Jan z Krumsína, Rús z Doloplas, Drlík z Bielé, Wladek ze Skřině, Jan z Richtenburka, Jan Ze Zwole, Pardus ze Žeranowic, Ješek ze Štítowic, Jan z Řimic, Oldřich ze Lhoty, aleš Kabát z Vyškowic:

urození páni a šlechtici najkřesťanštějšieho kráwstwie Českeho a najjasnějšieho mrkrabstwie Morawskeho: žádost wšeho dobrého a zachowáwanie přikázaní pána Ježíše Krista.

Text listu:..............


Václav Hřivnáč z Heraltic na slezském hradě v Ostravě

10. února 2009 v 18:13 6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic
Obě Ostravy tehdy náležely na krátkou dobu stejnému majiteli. Písemně je Čapek doložen na hradě k 10. prosinci 1446. Orlovskému benediktinskému opatství odňal Čapek faru a kostel ve Slezské Ostravě, kam dosadil za faráře svého písaře Augustina (připomíná se roku 1444), který byl zřejmě knězem pod obojí. Hrad Polská Ostrava však tehdy ještě nominálně náležel pánům z Tvorkova, a je možné, že Čapek jej obsadil násilím a svůj zisk si pojistil až po 12. září 1440 dadatečným zakoupením panství, patrně od Jana z Tvorkova. Po smrti Jana Čapka ze Sán získal hrad s příslušným dominiem jeho zeť Jan Talafús z Ostrova. Ještě v letech 1452 - 1453 se na Slezské Ostravě uvádí vdova po Čapkovi - Hedvika z Petřvaldu. Listinou z 24. dubna 1453 zastavil Jan Talafús tvrz a panství Polskou Ostravu na dva roky za 1000 zlatých uherských Janu Tršickému z Doloplaz. Tršický měl za manželku Markétu z Barchova, zemřel asi roku 1460. Posledně jmenovaný odevzdal před svou smrtí celé slezskoostravské panství, včetně hradu, těšínskému knížeti Přemyslu II., který je roku 1476 prodal Václavovi Hřivnáčovi z Heraltic za 1 440 uherských zlatých. 20. července 1476 prodal Přemysl II. Těšínský hrad Polskou Ostravu s příslušenstvím Václavu Hřivnáčovi z Heraltic, synovci Ondřeje z Tvorkova (LT I -3, č. 380). Václav Hřivnáč se tu uvádí společně se svou manželkou Machnou Puchalovou z Blatnice, příbuznou známého polského husity Dobeslava Puchaly, který působil v husitské posádce na Odrách. Ještě roku 1508 se tu uvádí dcera Václava Hřivnáče Anna, provdaná za Jana z Fulštejna

Pseningko von Mosicz

10. února 2009 v 16:57 9. Pseningko von Mositz
Moravský severovýchod v epoše husitské revoluce
Nový Jičín 1998
Jiří Jurok

Citace:

"2. Kondotiéři z moravského severovýchodu v letech bezvládí (1440-1453)

Po usmíření polské a rakouské strany v Čechách a na Moravě v r. 1440 bylo z české strany odvrženo nástupnické právo Ladislava Habsburského (Pohrobka) a králem byl zvolen Albrecht Bavorský. Ten ale volbu nepřijal a nastalo bezvládí za něhož vypukla opravdová válka zemí České koruny s Rakousy. Obdobně v Uhrách bojovala královna - vdova Alžběta za uherskou korunu pro Ladislava pohrobka proti polským nárokům Vladislava Varnenčíka. Na obou hlavních bojištích v Rakousích i na Slovensku se významně uplatňovali válečníci právě z našeho kraje.
Jihomoravská šlechta (Jan z Lichtenburka, Pertold z Lipé aj.) a bývalí rakouští hejtmané (Eincinger,Assenheimer) podnikají od r. 1440 vpády do Rakous proti Fridrichovi III. Úspěšným nájezdům z české strany v l. 1441 - 1445 se Rakušané snažili mimo jiné čelit i povoláním do svých služeb Čeňka Papáka z Mošnova na Hodoníně, zvaného jimi "Pseningko von Mosicz", který odešel z moravského severovýchodu již v roce 1420. Čeněk z Mošnova a později i jeho syn Jan několikrát zasáhl v rakouských záležitostech."

Jiří Papák v Kostelanech - patřících k hradu Buchlov

9. února 2009 v 18:01 1. Papák z Mošnova

Kostelany

Citace z místopisu obce Kostelany

Obec Kostelany v okrese Kroměříž se rozkládá na severovýchodním výběžku pohoří Chřiby a ze tří stran je obklopena pěknými lesy.Otevřenou krajinou na severovýchodu je vidět modravý profil sv.Hostýna.
Název Kostelany je starobylého původu.Je odvozen od lidí z Kostela,nebo od opevněného místa,kastelu.Podle lidové pověsti pochází název od kostelíku, jenž zde v dávné době stával při hradské cestě.Druhá pověst říká,že zde bydlel při založení obce bývalý kastelán z hradu Buchlova.
Tato vesnice byla založena asi ve 14.století na území patřícím královskému hradu Buchlovu.Zatím nejstarší písemná zpráva o Kostelanech je v zástavní listině krále Zigmunda z roku 1422,která zaznamenává názvy obcí patřících k hradu Buchlovu.Součástí buchlovského panství byly Kostelany až do roku 1464,kdy byla část panství pro zadlužení majitele Jiříka z Mošnova odtržena.Až dalším majitelům se podařilo tuto část panství vyplatit a připojit ke svému panství.Stalo se tak za času Jana Bočka z Kunštátu /1478-80/ nebo jeho nástupce Jiříka Hrabiše Kostky z Postupic / 1481- 84 /.V roce 1542 došlo k rozdělení buchlovského panství na dvě části.Žerotínové získali severní část s Kostelanami,Vrbkou,Lubnou a Kudlovicemi a připojili ji k napajedelskému panství.Žerotínové drželi Kostelany do roku 1580.

Moravská větev Zajíců z Valdeka, Čeněk Papák a Anna z rodu Hřivnáčů z Heraltic (kopírováním posunuto)

9. února 2009 v 15:07 8. Zajícové z Valdeka, Papák, Hřivnáč
Citace:
B. Rodokmeny
Legenda:
+ datum úmrtí
* datum narození
∞ datum sňatku
? nejistá osoba, příbuzenská vazba apod.
m. manžel, manželka
1. Moravská větev Zajíců z Valdeka podle J. Háse.
(Několik poznámek k moravské větvi Zajíců z Valdeka, Genealogické a heraldické
informace 1994 - 1995, roč. XIV - XV, Brno 1995, s. 9.)
2. Moravská větev Zajíců z Valdeka podle J. Pilnáčka.
(Paměti města Blanska a okolních hradů, Blansko 1927, s.40.)

OLDŘICH ZAJÍC
1242 - +1271
purkrabí loketský pak pražský
1.m. Bohuslava
2.m. Alžběta ze Svinař +1321(?)
3. Zajícové z Valdeka do 14. století
ZBISLAV Zajíc z Třebůně či z Bobovic
+ 1292(?)
praž. purkrabí, podkomoří
m.Bohuslava
?
?
ŘEHOŘ (?)
+ 1301
pražský biskup
BUDISLAV
+ 1291
pražský kanovník 1263, 1264
mělnický probošt 1276, 1277
OLDŘICH z Valdeka
+ 1281
m. Anežka (?)
+ 1346
? ? ? ?
HEŘMAN z Drahlína a z Litně
1324 Lounín
JAROSLAV
1291
OLDŘICH ze Žebráka
+1304
m. Anežka
ZBYNĚK ze Záluží
1315 - +1358
VILÉM Zajíc z Valdeka
1307 - + 9.10.1319
Křivoklát , Týřov, Přimda, Beroun, Domažlice
m.Eliška z Lochovic
1318, 1319 vdova
HEŘMAN
1311-1316
titul.prizrenský biskup
sufragán praž. biskupa
dominikán
ZBISLAV ze Škarendorfu
+ před 1333
Bobovice
m. Žofka (2.m. Jindřich z Malovar)
PŮTA
HEŘMAN
1353-1358 mnich ve Sv. Dobrotivé
JAN z Valdeka
a Záluží +1380
m. Marketa
1333
OLDŘICH
1318 - +1357
purkrabí pražský pak mostecký
Zbiroh, Valdek, Jílové, Knín, Ledčice
m.Alžběta z Ledčic
VILÉM
ze Záluží 1375
ZBYNĚK
1320 - + 1368
Házmburk, Budyně n.O., Žebrák, Enn, Lichtenhof, Hostomice,
1.m. Adla +1348
2.m.Rynka z Landštejna +1363
? ?
VILÉM z Krušovic
+ př.1356
m.Kunhuta,dc.Konráda Kemnatera von Hauseck
ZBYNĚK
1333
JAROSLAV
1333
OLDŘICH
1333
OLDŘICH
+ 1326/27
praž. kanovník
? praž .děkan
ZBYNĚK
1337
VILÉM
ZAJÍCOVÉ Z HÁZMBURKA
4. Starší moravská větev Zajíců z Valdeka
5. Mladší moravská větev
JIŘÍ
1578
prodal Míchov
ANASTÁZIE
1563
dům v Borkovanech
JIŘÍ
1562
dvůr Částkovec u Borkovan
JAN
1562
dvůr Částkovec u Borkovan
ALINA
1568 díl Jiříkovic
m. Bohuslav Bořita z Budče na Líšni
OLDŘICH
1565
Zajíců z Valdeka

6. Hřivnáčové z Heraltic

?
?
MAGDALENA PETR

ANNA

z Hněvošic a 1421

z Heraltic 1446 - +

Velké př.1460
KATEŘINA 1437 - 1466 Heraltice JAN N. dcera
Rozumice,
Želátovice, 1429 - + př.1460 + před Želátovice,
Bošovice, 1437 Beňov
m. Zbyněk Rozumice,Beňov,

z Moravan a z Dolní Olešná Želátovice plat v m.Čeněk Papák

Landštejna Beňově z Mošnova
m. Jan Zajíc
z Valdeka 1436 - +
př.1454
1436 - +
1460/61
?
ANEŽKA
ZBYNĚK 1459 - 1463
1461 - 1467 Rozumice
Lubojaty, Studénka, Želátovice
m. Jan Svojše ze Zahrádky

7. Jiříkovští ze Svojkova
OLDŘICH
1498-1520
Jiříkovice, Míchov, Žatčany
m. Dorota, dc.Bernarda z Počenic - 1498
? ?
JAN
1542-1555
Jiříkovice, Žatčany
BURIAN
1542-1555
Jiříkovice, Žatčany
VÁCLAV
1542-1555
Jiříkovice, Žatčany
JIŘÍ
1542-1555
Jiříkovice, Žatčany, Tuřany
KATEŘINA
1536 vdaná
JIŘÍK
1528-1539
Jiříkovice
m.Bohunka ze Zahrádek
MARKÉTA
1531
m.Hrůza Pinta
z Rtišovic
ALINA
JIŘÍ JAN ANASTÁZIE
OLDŘICH 1568 díl JIŘÍ
1578 Jiříkovic 1562 1563
1565 1562
prodal Míchov m. Bohuslav dvůr Částkovec u dům v
Bořita z Budče Borkovan dvůr Částkovec Borkovanech
na Líšni u Borkovan
8. z Kunštátu a z Lysic
?
JAN PUŠKA
1392 - +1425
Kostomlaty n. L.,
Kojetín, Častolovice
m.Anna z Vartemberka a z Veselí
1437-vdova
?
9. z Miličína
OLDŘICH SLEPEC
1401 - 1413
Újezdec u Lnář
PAVEL
1407 - + 6.5.1450
olomoucký biskup 1436 - 1450
Olešná, Studená, Skrýchov, Rájec, Petrovice
OLDŘICH
14 07 - 1418
Rudolec, Němčičky, Lidéřovice, Jakubov
m.Marketa 1417 - 1418
Mládencové Rudolecká z větev Miličína
OLDŘICH MLÁDENEC
1433 - +1468 (mezi 14.5.-6.6.) padl v Třebíči
povýšen do panského stavu
Štěměchy, Svojkovice
1.m. Anna z Doloplaz
∞ před 12.3.1444
2.m. Eliška Zajícová z Valdeka

DOMASLAV MLÁDENEC
1433 - 1457
m. Anna, vdova po Janovi z Vřeskovic
1457
HEDVIKA
1480
m. Hynek ze Zvole
a z Osoblahy
ANNA
1480 - 1501
m. Hynek ze Zvole a z Kolštejna, ∞ př.1466
1448 - 1486
392 - 1398
VILÉM
1446 - +1465
Blansko, Rájec ,Petrovice, Šumvald, Mohelnice, Mírov,
manství v Modřicích
? ?
?
JINDŘICH
Mládenec z Miličína
1518
PŘIBÍK
1480 - 1503
Štěměchy, Dašovice, Radíkovice, Hvězdonice, Šumvald
← m.Lidmila z Miličína
KRISTINA
M. Bohuš Drnovský z Drnovic
1504 - + 1548
JAN
1481
? 1542
LIDMILA
1477 - + po 1535
Šumvald, Cholina, Biskupice
m. Přibík Mládenec z Miličína
∞ asi 1486
ičína
ω asi 1486 →
10. z Pacova a z Batelova
?
ZIKMUND z Pacova
MARKÉTA z Pacova
1420 - 1459 JAN z Pacova a z Batelova
1409 - + 1420/1435
1.m. Stach z Doubka na Libomyšli 1409 - 1418
∞ 1420 , 1413 - + 1420/27 Šlapanov u Havl.Brodu
2.m. Habart z Vraního 1427 - 1437
1504
?
KUNKA z Batelova a z Pacova
1460 - 1480
m. Franěk z Okárce a z Rašovic
1460 - 1466
1504
?
11. Pluhové z Rabštejna
AHNÍK z Bystřice
1365 - + 1386/1391
díl Velké Bystřice
m. Budka 1365
?
? ?
JINDŘICH Pluh z Rabštejna
CTIBOR Pluh 1383 - +1398/1403 JEŠEK
1365 - 1397 1387 markraběcí komorník 1387 markraběcí
MABKA komorník
Kyjov , Suchá Loz, Suchá Loz, Slavkov,Vrbka
1397 Milenov, půl Nesovic Židlochovice, díl Velké Řimice a Měník
Bystřice(?),Řimice a Měník
Suchá Loz
m. Dorota Stošovna z Bránic
1398 věno na Židlochovicích
+ po 1420
(2.m. Vilém Zajíc z Valdeka)
KATEŘINA
1413 - 1420
1.m. Albrecht z Gurwitz na Úsově
1390, ∞ před 1.6.1413 + 27.4.1415/2.11.1416
2.m. Erhart Puška z Kunštátu a z Otaslavic
1392, ∞ před 8.1.1418 + před 13.1.1420
3.m. Heník z Valdštejna a z Židlochovic
1421, ∞ před 13.12.1422
N.
m. Zdena
1382 matka Oldřicha Stoše
12. Stošové z Bránic a z Kounic
DOROTA z Královic
ANNA
1398 - 1420
1385 - 1420
Židlochovice
věno na Dubanech
1.m. Jindřich Pluh z Rabštejna
m. Mrakeš Kužel ze Žeravic
1383 - 1398
1385 - + 1408/17
2.m. Vilém Zajíc z Valdeka
1393 , ∞ před 1403,
+ 1.11.1420
?
?
ANEŽKA
OLDŘICH ADLIČKA BARBORA
z Kounic a
z Turovic Stoš z Bránic či OTÍK Stoš 1446 - 1466 1446 - 1464
z Kounic z Bránic
1463 - 1480 Kojátky Kojátky
(vdova) 1433 - +1464
m.Markvart m. Jakeš
m. Mikuláš Dřevohostice, 1436 z Malenovic z Blažejovic
Bystřice z Ojnic Tlumačov, Trávník
a z Podhradí a z Vlkoše
1436 - 1447
OLDŘICH Šiška z Kounic
JAN Šiška z Kounic a 1477 - +1516/1519
z Dřevohostic
Kurovice,
1463 - 1478 Dřevohostice Dřevohostice,Tlumačov, Slavkov
u Brna
1.m. (? Marketa) dcera Jana
Mléčky ze Zástřizl, ∞
asi 1483
2.m. Kateřina z Říčan
POTOMCI PÁNI,HRABATA A KNÍŽATA
Z KOUNIC








Duňa, manželka Zdislava z Duban, žaluje hodonínského pána Čeňka z Mošnova

8. února 2009 v 18:26 1. Papák z Mošnova
Vznik husitství 14OO - 1511
Husičtí loupežníci na tvrzi Jarohněvlice a Milotice


(napsal pan Ilčík)

Citace:

".V právě začínajícím XV. století byly tedy spojeny Dubňany spíše s Miloticemi než s Hodonínem. Za povšimnutí stojí opětná zmínka v zápise pozměněného názvu vsi. Rod pánů z Moravan připojil k dosavadnímu statku ještě Svatobořice s Vlkošem a Skoronice.
Onu větší část Dubňan (…In villa Dubnyanye prope Hodonyn ..), tvořící původně věno, upsal Jan z Moravan roku 1420 své manželce, vdově po Mrázkovi ze Žeravic, Anně z Bránic. Anna dostala věnem od otčíma navíc ještě 75 hřiven grošů, jež za ni přijal její strýc Oldřich Štos z Bránic. Zároveň je poprvé vidět, jakým způsobem se ujímá částečné moci v Dubňanech Ješek Hruška z Újezda, neboť svoje věno Anna postoupila později dceři Anně a Pavlovi, jejímu synovi s Ješkem Hruškou z Újezda. V roce 1412 jsou zmiňováni bratři Ješek a Mikuláš Hruškovi z Újezda již jako vlastníci celého dubňanského statku, neboť ho koupili - spolu s Jarohněvicemi a Mokronosy - od Vítězslava z Voděrad. Noví vlastníci však nebyli dobrými hospodáři. Ještě v roce 1412 je Ješek Hruška hojně zmiňován v půhonných knihách za vydrancování mj. žeravického dvora a pivovaru, kdy nechal umřít svou neschopností orné koně, vybral a odvezl nádobí domácí i pivovarní. Navíc se nestaral o obnovu tvrze, takže byl žalován Alešem Kuželem ze Žeravic o 30 hřiven grošů. V kapitole o zaniklých vsích v okolí Dubňan se lze dočíst o jeho bezohledném jednání k nájemníkům v jarohněvickém dvoře, které bez ohledu na kupní smlouvu ze dvora vyhnal. Ani Hruškové však neudrželi své původní panství v Újezdě a už před husitskými válkami se v knihách objevuje jejich rod s přídavkem "z Dubňan", popř. "z Duban". V literatuře je například okolo roku 1447 zmíněna Duňa (Zdeňka), manželka Zdislava z Duban, žalující hodonínského pána Čeňka z Mošnova o 300 hřiven grošů, protože jí zadržuje její platy v Mikulčicích. Doba těsně po husitských válkách je bohužel v historii Dubňan ta nejméně prozkoumaná."

Václav Hřivnáč z Heraltic

8. února 2009 v 17:21 6. Hřivnáč z Hněvošic a Herultic
Pan František Krygel napsal:

BARTOVICE

Citace:



"Stručný výtah z pamětní knihy, kde jsou obsaženy události od vzniku obce až do 2.5.1945 (den osvobození).

Pamětní knihu napsal úředník ve výslužbě
KRYGEL František.




První zmínka o vsi, tehda Bertoltovice, je v seznamu obcí, sepsaném v létech 1302 až 1315 na rozkaz vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna.


Obec byla založena na sklonku 13 století. První obyvatelé, kteří se usadili na území nynější obce Bartovice, přišli patrně z vesnic, které vznikly dříve v okolí hradu Ostravy. Byli to Slezané z národní větve Holasiců, náležející ke kmeni českému. Z původního názvu obce možno předpokládat, že jejím zakladatelem byl Berthold, odtud pojmenování Bertoltovice, později Bartultovice nyní zkráceně Bartovice.


Pověst hovoří, že na bartovickém kopci poblíž místa kde je dům sester Bolouskových, stál kdysi v dávných dobách dřevěný zámek. Ve staré obecní mapě z dob svobodných pánu Skrbenských je zakreslena na tomto místě studna.


Těšínský kníže Bolek I (1408-1433) prodal r.1411 Bartovice Ondřeji z Tvorkova, držiteli panství bohuminského a polskoostravského. A s tímto panstvím se Bartovice dostaly v roce 1440 do vlastnictví Václava Hřivnáče z Heraltic, až do r.1508, kdy toto panství koupil Jan Sedlnický z


Choltic. Kolem r.1620 koupil Bartovice, Radvanice a Lipinu Jan starší Skrbenský z Hřiště."

Čeněk Papák z Mošnova zástavním držitelem města Uherský Ostroh

8. února 2009 v 15:54 1. Papák z Mošnova
Martin Zvonek
Památky Jihovýchodní Moravy 2002 - 2005
Historie zámku Uherský Ostroh

Citace:

"V roce 1446 byl Čeněk Papák z Mošnova zástavním držitelem města Uherského Ostrohu."